Osud

4. Část - Jedu do ...

Ahoj Anno.

Zacinkal Anně mobil v kapse.

Jak se máš?
Celkem fajn. Hele, Dnes jedu vlakem do největší výstavy dinosaurů. Chceš taky Rose?
Nemůžu. No... jdu se učit měj se Anno!
Ahoj, ty taky!

,,Tak pujdem Rafane."
,,Haf, Haf!"

Když byli na vlakovém nádraží, nic nejelo;

,,Paní, kdy ten vlak pojede? Přijedu pozdě."

,,Nevíme kde se zdržel."

Anna o hodinu později šla pár kylometrů od nádraží a najednou slyšela:

,,Tu tů!!!!"

Troubil vlak.

,,Počkejte na mě, tady jsem!!"

..a najednou "BUM!"
Narazil do Anny vlak. Její pes měl v sobě šikovné léky a proto zavolal Rose. Rose měla mobil, který ukazoval polohu volajícího.

,,Rafe, co se stalo?! Už jedu!"

Když Rose dorazila zavolala záchranku. Ta jí odvezla do nemocnice a Rose s Rafem zůstali sami.

,,To bude d-dobrý R-rafe.."
Srkala Rose.

,,Haf."
Vdychl Rafan.

O TÝDEN POZDĚJI
,,Dobrý den."
Snažila se telefonátem s panem doktorem zlepšit situaci.
,,J-je Anna v poř-řátku?"
,,Oh paní.. Zemřela včera."
,,NE!"
A začala se štípat, jestli to není sen.

DEN POZDĚJI
Konal se pohřep Anny, a bohužel i Rafana. Cítil smrt své milované a chytil infarkt.

To je osud.