Byla jednou jedna buňka. Byla menší než ostatní, proto se jí všechny buňky smáli. Byla z toho velmi smutná, proto aby vyrostla začala jíst něco co neměla a to byli kousky člověka ve kterém žila. Zatím co ostatní buňky umíraly, ale i člověk postupně umíral, ale ona jen rostla a sílila. Po pár měsících už neměl žádné orgán a buňka dělala práci za ně. Ovládala ho a on začal zabíjet a jíst ostatní lidi. Buňka chtěla sníst všechno a všechny, ale už jí nestačilo tělo člověka, musela si najít jiného. Vydala se na lov. Vyhlídla si obětního policistu. Vyskočila z těla člověka a vrhla se na policistu. Ale on se začal bránit, vystřílel do ní celý zásobník, ale s buňkou to nic neudělalo. Druhý policista zatím volal posily. Zanedlouho tam byl celý policejní sbor, ale bylo už pozdě, oba policisté už byli na kaši. Buňka se pustila do policejního sboru, kulky že zbraní jí nic neudělali. Byli to hrozný jatka. Tato zpráva se dostala i k prezidentovi, který okamžitě vypustil atomovou bombu, sral na životy, hlavně aby ta mrcha už chcípla. BUM!! Obrovská rána která zničila půlku města, ale buňka byla furt vpohodě.Tohle je konec. Celá planeta se vzdává. Lidstvo už není a buňka se snaží pozřít celou planetu. Ale když narazí na jádro, tak se roztaví a umře.
