DUŠE

22 3 0
                                    

Byla by jsem utekla, kdyby mne ruce nedržely tak pevně. ,,Jen tak mi neutečeš, děvče." zahuhlala neznámá postava za mnou. ,,Kdo jste, a co po mně chcete?!" řekla jsem nebojácně. ,,Jediné co chci, je tvá duše." odpověděla postava. Podle hlasu jsem poznala, že to zřejmě bude nějaká stařenka. Z té věty se mi po těle utvořila husí kůže. Vzpomněla jsem si na svého tolikrát zašívaného medvídka. Dostala jsem ho od své matky. Když jsem byla malá, řekla mi, že rád jí dětské duše, takže jsem ho hodila do sklepa.

NOCKde žijí příběhy. Začni objevovat