,,Vždycky jsem tě moc milovala.
Ale víš, jednoho dne, co jsem ti dala tohoto medvídka to všechno začalo.
S tvým otcem jsme ho našli v popelnici a bylo nám
tak hezkého plyšáčka líto.
Když jsme ho však chtěli odnést domů...
Řekl nám že jí lidské duše.
Tak jsme si říkali, že bude asi lepší ho dát tobě,
protože Děti mají dobré skrýše.
Tak jsem tě tím jednoduše postrašila
a ty jsi ho - jak jsem očekávala - hodila do sklepa.
Jenže po těch letech medvídek-" ,,Noc se jmenuju!" přerušil matku plyšov-Ehm-Noc.
,,Pardon. Jenže po těch letech Noc nabral hodně
síly a chtěl nám to mermomocí nějak oplatit.
Fotil si nás.
Aby si nás zapamatoval a mohl nás zajmout.
Ovládnout nás.
Nakonec nás dostal až sem.
ČTEŠ
NOC
HorrorPříběh je inspirovaný knihou ,,Zuby Nehty", příběhem ,,Za Zdí". Možná se zde objeví i další 'věci' z knížky. Přeji hezké počtení, doufám že vám alespoň trošku bude naskakovat husí kůže. C: