7. Kapitola

32 4 0
                                    

Tak jsem tady po dlouhý době... Promiňte mi za neaktivitu.. málo fantazie a času ...

Teď už ale pěkný počtení

Anri
Vlezli jsme do výtahu. "Tak jak bylo?" usměju se

Kioshi
"Smutně bez tebe" obejmu ho

Anri
Usmál jsem se a láskyplně ho objal. "Ale teď budem spolu" zavrním

Kioshi
"Jistě" usměju se

Anri
Spokojeně jsem se usmál

Kioshi
Dal jsem mu pusu na břicho

Anri
Zrudl jsem a usmál se

Kioshi
"No co ?... výš ti nedosáhnu " obejmu ho a připravuji se na výstup

Anri
"Tak pojď" usměju se když se otevřou dveře výtahu

Kioshi
"Běžím" směju se a předjedu ho

Anri
"Zase mi ujíždíš?" zasměju se

Kioshi
"Ne neboj" hned zpomalim a počkám až půjde první

Anri
Usmál jsem se a doběhl ho

Kioshi
Jel jsem za ním a u auta jsem zastavil

Anri
Otevřel jsem mu dveře od auta a pomohl mu dovnitř

Kioshi
Zas jsem se připoutal a těšil se až nastoupí

Anri
Nastoupil jsem a nastartoval. "Chceš se po cestě někde stavit?" usměju se

Kioshi
"Asi dneska ne" usměju se a políbim ho

Anri
"Dobře" usměju se na něj

Kioshi
Držel jsem ho po cestě až když jsme dojeli domů , tak jsem mu ruku pustil a usmál se

Anri
Usmál jsem se a vystoupil. Otevřel jsem mu

Kioshi
"Děkuju"

Anri
"Za málo" uculím se

Kioshi
"Vezmeš mě už prosím z vozíku?" Zaknouram

Anri
"Pojď" usměju se a zvednu ho z vozíku

Kioshi
Objemu ho a pritulim se

Anri
Usmíval jsem se a nesl si ho

Kioshi
"Je mi tak krásně"usměju se

Anri
"Jsem rád že jsi spokojen" usmívám se

Kioshi
Spojim naše rty

Anri
Zrudl jsem a políbil ho zpět. Šel jsem s ním rovnou do mé ložnice

Kioshi
Usmíval jsem se

Anri
Jemně jsem ho položil na záda a jemně ho líbal

Kioshi
Přilepil jsem se k němu a nechtěl přestat

Anri
Nehodlal jsem se od ně jen tak odtáhnout

Kioshi
Přitáhl jsem si ho na sebe rukama hodně na tělo

Anri
Spokojeně jsem zavrněl a usmál se

Kioshi
"Miluju tě" spitnu mu do ouška

Kioshi & AnriKde žijí příběhy. Začni objevovat