Kioshi
"Dobře dobře věřím ti" uchechtnu se .. "No to děkuju" taky zcervenam "kam to koukas?" Zajímám se a prisunu se k němu
Anri
"Em...na ten flek..." ukážu na vypálený flek v podlaze. V podstatě trochu propálené dřevo. No uż myslím na hovadiny. Prostě je to černej flek.
Kioshi
Prisunu se ještě blíž abych to viděl ... "No pěkný" zasmeju se ... A z blizka se na něj kouknu
Anri
Koukl jsem na něj. Kdyż jsem na něj otočil hlavu byly naše nosy od sebe ani ne centimetr. Zrudl jsem ale nebyl schopný uhnout.
Kioshi
"A co bys řekl na tohle?" Spitnu a pomalu naklonim hlavu a priblizuju se
Anri
"N-na c-c-co?" zakoktám se a v mojí hlavě vypukne chaos. Nebyl jsem ale schopný se pohnout
Kioshi
Jen něžně ho polibim a pak se odsunu hlavou a koukám na něj
Anri
Nasucho jsem polkl. Chtěl jsem ještě. Bez rozmyslu jsem ho povalil na záda a začal líbat
Kioshi
Nechal jsem se povalit a uzival si jeho líbání
Anri
"Aaa...proč jsi to udělal?" zakňourám a kousnu ho do spodního rtu
Kioshi
"Protože to k tobě citim celou tu dobu a prostě jsem se už neudržel ... Promiň" sklesle mu odpovim a slabě po kousnutí syknu
Anri
"Jde spíš o to že jsi strašně roztomilej a nejsem si tak úplně jistej jestli bych se dokázal v práci ovládnout a nepolíbit tě...kdyby se to dozvěděla veřejnost tak je to docela průser...ne že bych se za tebe styděl...to ne...spíš by możná naše firma zkrachovala a pak by ty lidi zase těžko sháněli práci ....protože jsou ti docela podobní...většině z nich nedovolili pracovat kvůli vozíčku nebo berlích....já s tím problém nemám a tak jsem je všechny zam-" umlčí mě polibkem protoże jsem se rozpovídal až moc
Kioshi
"Neboj... pohlídam tě aby se to v práci nestalo..." řeknu po polibeni a pak dodam "je to od tebe moc milí že pro nás tohle děláš
Anri
"Já...totiž...tenkrát když jsem tě poprvé zachránil...poprvé jsem se o někoho bál...a pak ...kdyż ses usmál...tak...tak jsem si to nějak uvědomil" podrbu se na zátylku
Kioshi
"Co sis uvědomil?" Zeptám se zmateně
Anri
"Že jsem na kluky...a že jsem se zamiloval..." zrudnu jako rajče
Kioshi
"Ty jsi kawai" prisaju se na něho
Anri
Zavrněl jsem a začal ho líbat. "Ty jsi víc" uculím se do polibků
Kioshi
"Když myslis" uculim se ... uměl tak krásně líbat
Anri
Vżdy jsem se líbal jen s holkama. Tohle se mi ale líbilo víc.
Kioshi
Vrnel jsem..." jsem tak rád, že to takhle dopadlo" uculim se a pořád ho libam
Anri
"Kocoure...měl bych jít zase do práce" pomalu a smutně se odtáhnu
Kioshi
"Půjdu s tebou" usměju se..
Anri
"Myslel jsem že chceš ještě odpočívat" vrátím mu úsměv
Kioshi
"Ne já rád začnu pracovat" slezu a plazim se ke krabici ve které mám svůj oblek
Anri
"Kioshi!" vyhrknu přísně a zvednu ho do náruče. "Žádný plazení" zamračím se a posadím ho zase na gauč. Vzal jsem tu krabici ke které se snažil plazit
Kioshi
"Eh... Dobře" souhlasim a necham si donest krabici až k nosu
Anri
"Co jsi tam chtěl?" zajímám se
Kioshi
"No prevlect se " usměju se
Anri
"Chceš nějak pomoct?" zeptám se starostlivě
Kioshi
Zrudnu " ne ... Jen se na mě nedivej jestli se nechceš pocurat smíchy" zasmeju se a začnu se svlékat
Anri
"Proč bych se měl počůrat smíchy?" uchechtnu se
Kioshi
"No protože je extrémně vtipný když si snazim svliknout a obliknout kalhoty" vysvetluju
Anri
" To je kawai" zavrním a usmívám se
Kioshi
"No to si nemyslim" reknu a pokousim se sundat si džíny
Anri
"Ukaž" usměju se a stáhnu mu džíny. Byl jsem rudej jak rajče.
Kioshi
"Eh... děkuju" řeknu když mi oblikne i ty kalhoty k obleku.. začnu si oblikat košili a kravatu
Anri
"Neni za co" usměju se a mám stále červené tváře
Kioshi
Popadnul jsem sako a rychle si ho nasadil abychom už mohli jet
Anri
"Klid...nepospícháme" zasměju se
Kioshi
Usměju se a pritahnu si ho k sobě
Anri
"Eh..copak?" usměju se na něj
Kioshi
Jen ho polibim a usmeju
Anri
Zavrněl jsem a přitulil si ho jako medvídka
Kioshi
"Jen jsem te chtěl políbit než pojedem.... dáš mě prosím na vozicek?" Usměju se
Anri
"Jasně" mrknu na něj a hned ho dám na vozík
Kioshi
"Děkuju" usměju se a jedu k autu
Anri
"Počkej na mě" zasměju se a dobíhám ho
Kioshi
"Neboj bez tebe daleko nedojedu" zasmeju se
Anri
"Ale jsi rychlejší než já" zasměju se
Kioshi
"Vždyť už jsme u auta" usměju se
Anri
"Ale dobíhal jsem tě" zasměju se zas a otevřu mu dveře od auta. Pomohl jsem mu dovnitř
Kioshi
Jen se zasmeju a prikurtuju se
Anri
"Připraven?" usměju se
Kioshi
"Hai" polozim mu opět na nohu
Anri
Usmál jsem se a dal ruku na jeho ruku
Kioshi
Sledoval jsem cestu
Anri
"Těšíš se?" usměju se
Kioshi
"Moc" koukám na něho a culim se
Anri
"To jsem rád" zavrním
Kioshi
"Já též"
Anri
"Jsem zvědavej jak se ti bude líbit kancelář vedle mě" usmívám se nadšeně
Kioshi
"Už se nemůžu dočkat" prohlasim radostně
Anri
" Jsem rád že jsi tak nadšený" usmívám se jako sluníčko
Kioshi
"Pozor na cestu zlato"
Anri
"Neboj...jsem opatrný" mrknu na něj a zastavím jedné staré dámě na přechodu
Kioshi
"Dobře dobře" usměju se
Anri
"Vidíš...jsem gentleman" ušklíbnu se
Kioshi
"To jsi" usmeju se
Anri
Usmál jsem se a zastavil před mou firmou
Kioshi
"To je prima"
Anri
"Tak jsme tu" usměju se na něj
Kioshi
"Hura" natesene vyjeknu
Anri
Zasmál jsem se nad jeho roztomilostí a šel mu pomoct z auta
Kioshi
Skoro jsem vypadl z voziku jak jsem byl nateseny
Anri
"Kioshi klid" zasměju se nad jeho nadšením
Kioshi
Taktéž se zasmeju a uklidnim
Anri
Nastoupili jsme do výtahu a jeli až nahoru
Kioshi
Když jsme vystoupili tak jsem dojel k oknu "proboha kolik to je pater?"
Anri
" Heh...osmdesát pět" uchechtnu se
Kioshi
Málem to semnou seklo
Anri
"Moc vysoko?" zděsím se
Kioshi
"Ano" zasmeju se ..."ale na to si zvyknu... pro mě je vysoko i metr a půl" rozesmeju se ještě vic .... "No jdeme pracovat?"
Anri
"Jop...tak pojeď" mrknu na něj
Kioshi
Nasleduju ho
Anri
"Tady je naše sekretářka Kim...tamhle mám kancelář a támhle jí máš ty" usměju se na něj
Kioshi
Podam sekretarce ruku a predstavim Anri
Sledoval jsem jak ho Kim mile přivítala. Vypadalo to že se jí Kioshi líbí. Asi jsem trochu żárlil
Kioshi
Usmal jsem se na ni a jel do sve kanceláře
Anri
Zalezl jsem do svojí kanceláře a zadíval se na menší hromádku papírů
