Následující kapitola se odehrává v roce 2015, kdy Lil nebyla tím čím je teď.
Byl pochmurný den. Mraky byli čím dál tím tmavější a brzy by mělo pršet.
Většina lidí se začalo schovávat do domů či do jakýchkoliv budov. Začalo pršet. Pár lidí běžela domů nebo někam pod střechu. Ale jen jedna dívka chodila deštěm jako by to nic neznamenalo. Dívka byla vždy pozitivní a déšť jí nikdy nevadil. Brala ho za součást přírody, která se může zdát zezačátku špatná ale je to taky velmi výhodná věc. Samozřejmě až na potopy. Městečko nikdy nebylo zas tolik velké...proto většina starších lidí znala snad všechny.
Dívka procházela ulicemi jako by byl sluneční den. Ale i ona po nějáké době se dostala k jejímu domu. Svlékla si pláštěnku a šla si udělat kafe. Což je snad jediná věc ,kterou miluje. Vypila snad už třetí kafe za den. Najednou okolo proběhl nějáký chlap a naboiral do pouliční lampy. Dívka nechtěně vyprskla smíchy.
Vyšla ven za chlapem aby mu pomohla.
,,Pane Jekkinsne už znovu ?"
Zeptala se zatímco mu pomáhala vstát.
,,Ano...děkuji slečno Janes" Pan Jekkins byl vždy podivný muž ale dívce to nikdy nevadilo.
,,To už je za tento týden po třetí co jsem narazil do tohohle sloupu. Co bych bez vás dělal ?"
Mile se usmál a pochvilce se s dívkou rozloučili. Dívka vešla zpátky do domu a dělala jako by nic. Ano i ona je podivná. Došla si pro mobil a všimla si, že tam má snad nad milión nepřečtených zpráv a zmeškaných hovorů. A od koho jiného by to bylo než od kamarádky Annabell ? Dívka zavolala nazpátek.
,,SAKRA LILID JÁ TĚ ASI UŠKRTÍM...KDES BYLA ?!"
Lilid se pousmála.
,,Promiň neměla jsem mobil po ruce...co potřebuješ ?"
,,No než si zvedla ten svůj zadek a zvedla mi to, tak jsem to už dávno vyřešila."
Lilid se opět malilinko pousmála.
,,Heh...ups"
,,Já ti dám ups twl...no nic...jen jsem chtěla abys mi pomohla s Benem ale ty než něco uděláš twl."
,,Promiň...co zas provokuje ?"
,,Jo...už nevím co dělat"
,,Tak jak jsi to vyřešila ?"
Annabell se trošku zasmála.
,,Prostě jsem ho poslala do háje...aby mu už došlo, že je konec"
,,Dobře ty" Lilid se malinko zasmála.
,,No jo furt...hele mohla bys ven ?"
,,Jasně"
,,Super sejdem se v kavárně v pět...zatím"
Annabell položila mobil a Lilid se podívala na hodiny. Bylo půl páté.
,,Tak se jdem připravit"
Takže čau....Důvody proč nebyla dlooooouho kapitola vám asi došlo...ale to je teď jedno. Doufám, že tahle kapitola nebyla taková katastrofa a hlavně nuda. Véřte, že se to velmi brzy rozjede. Zatím :3.
Mimochodem jsem trochu opravila první kapitolu. Tak na to mrkněte.
ČTEŠ
Lilid Janes
TerrorKaždý určitě někdy zažil něco děsného na co nerad vzpomíná. Na druhou stranu jsou tu i ty vzpomínky, které vás rozveselý či povzbudí. Je tu jedna dívka, která má spíš ty smutné. Né jenom kvůli jejímu životu...ale taky kvůli Ní.
