Love you goodbye [Liam Payne]

C h a p t e r 5

"Co budeš dneska dělat?" zeptala se mě Rose, když jsme snídali u kuchyňského stolu naši oblíbenou snídani francouzské tousty s ovocem a kakaem.

"Já nevím. V 11 am mám první přednášku, pak možná skočíme s Manuem na oběd. Proč?" odpověděla jsem ji a mezitím si usrkla ze svého teplého kakaa.

"Napadlo mě že by jsme mohly zajít na jídlo, na nákupy. Dlouho jsme spolu nikde nebyly." řekla trochu smutnějším hlasem a nalila si ho hrnku teplou tekutinu.

Rose má pravdu. Naše matky jsou nejlepší kamarádky už léta. S Rose se znám od malička. Jezdili jsme společně s její rodinou na dovolené, slavili Silvestra, narozeniny. Trávili jsme spolu prakticky veškerej volnej čas, ale poslední dobou jsme se jen míjeli doma.

"O víkendu si uděláme holčící den" usmála jsem se na ni a vstala od stolu. "-ale teď už se musím jít připravit jinak přijdu pozdě." podívala jsem se na hodiny a zamířila do pokoje.

Převlékla jsem se do starorůžových šatů krátkých do půly stehen. Byly dlouhé až ke krku, ale bez rukávů. Na pravou ruku jsem si dala zlatej náramek. Líčení jsem udělala jako obvykle. Vlasy jsem si jenom obyčejně pročesala a začala si připravovat věci do kabelky.

Hodila jsem do ní peněženku, klíče, kosmetickou taštičku poslední záchrany - ve které jsem měla korektor, pudr, řasenku, kapesníky, voňavku a gumičku - extrémní nabiječku a telefon.

Naposledy jsem se na sebe podívala do zrcadla a zamířila jsem ke dveřím. Rychle jsem si obula boty na vyšším podpatku co měli okolo kotníku malou růžovou mašličku co krásně ladila s šaty.

"Cel, ještě něco. Volala máma. Tom má příští víkend narozeniny, tak se ptala jestli přijedeme-" povídala Rose, ale já sem ji to nenechala dokončit.

"To je jasný Rose, že pojedeme" usmála jsem se. "Ale teď už opravdu musím. Dole čeká Manu, tak aby nám ta princezna nezmrzla. Probereme to potom. Pa" rozloučila jsem se s ni a už mířila po schodech dolů, kde před vchodem čekal Manu.

"Konečně. Na tebe čekat to tady dřív umrznu a rozmrazila by mě až sexy mimozemšťanka, která by ze mě byla tak žhavá-" rychle jsem ho objala a dala pusu na tvář, aby už přestal vymýšlet to svoje rozmražovování sexy mimozemšťankou.

Manu je můj nejlepší kamarád od začátku střední školy. Když jsem nastoupila na střední Rose chodila o ročník výš a Manu byl první kdo se semnou začal bavit hned první den. Musím přiznat, že ze začátku byl poněkud otravnej a nedal se odbýt, ale časem se z nás stali nejlepší kamarádi. Měli jsme hezkej vztah. Hodně jsme si navzájem říkali jak se máme rádi, dávali si nevinné pusinky a drželi se za ruce. Nikdy se mi nekoukal do výstřihu, neplácal mě přes zadek, ani na mě neměl žádné sexuální narážky. Často si lidé mysleli, že jsme víc než kamarádi, ale bylo to mezi námi čistě kamarádské a žádné 'kamarád taky rád' tady neplatilo.

"Seš blázen" řekl Manu, když jsme procházeli mírně zalidněnou ulicí. Hodila jsem na něj nechápavej pohled a naznačila, aby mi to vysvětlil.

"Vážně Cel. Měla by ses začít oblékat jako normální člověk v téhle zimě a ne jako nějaká plastic." udělal jeden ze svých úšklepků a ukázal na moje holé nohy, které pokrývala jen tenká vrsta silonek.

"Není mi zima" usmála jsem se a on mě chytl nevinně za ruku. "Stíháme kafe?" zeptala jsem a hlavou ukázala na Starbucks kolem kterého jsme zrovna šli. Jenom se usmál a přidržel mi dveře a zamířili jsme k pultu.