Love at first sight

10.kapitola

Skončilo vyučování a šlo se na oběd. Do skříňky jsem narvala věci a zamířila do jídelny. Ale zaslechla jsem za sebou kroky. Otočila jsem se abych věděla kdo to je a zamnou běžel Jimin.
,,Jé ahoj Jimine" pozdravila jsem ho s úsměvem.
,,Ahoj!" silně mě objal. Lekla jsem se ale pak jsem ho jemně objala také.
,,Tak co? Jak to dopadlo?" zeptala jsem se.
,,Co?"
,,No ta rvačka. Co na to ředitel?" upřesnila jsem.
,,No .. nic moc zůstali jsme po škole a budem muset uklízet tuto chodbu" řekl a ukázal prstem na chodbul.
,,Chudáčku to ti nezávidim. A co ta tvář? Máš ji celou nateklou a rudou" starostlivě jsem se mu koukla do očí.
,,To je v pořádku. Já to přežiju. A co ty?" změnil téma.
,,Já? Ehm taky jsem zůstala po škole" cítila jsem že mi zase červenají tváře.
,,Ty? Jak to prosimtě?" udiveně se na mě koukl.
,,Nedávala jsem pozor o hodině".
,,Tak se tu uvidíme aspoň" usmál se. Ale já z toho moc šťastná nebyla. Nechci se tu potkat s Yoongim. Nemám náladu vidět jeho naštvaný výraz. Aspoň nemusím uklízet chodbu. Budu v učebně.
,,Jojo uvidíme" falešným způsobem jsem se na něj usmála.
,,A kam máš teď namířeno?"
,,Jdu na oběd, jestli chceš můžem jít spolu" pokrčila jsem rameny a jemu se rozzářili oči a možná jsem v nich postřehla pár jiskřiček.
,,Jasně! Půjdu rád" vycenil své zoubky.

Došli jsme do jídelny a zabrali si místo vzadu aby jsme měli klid. Potkali jsme také ostatní kluky jako je Rapmon, Kook, V, J-hope a Jin kterým jsme řekli aby jsi sedli k nám.
,,Ahoj Soomin!" objal mě V.
,,Ahoj" usmála jsem se a taky ho objala. Viděla jsem jak ho Jimin propaloval pohledem a tak se odemne hned odtáhl.
,,Kde máš Yoongiho? Je ještě naštvaný?" vyptával se Rapmon.
,,Uhm.. Yoongi? Nevim a je mi to jedno" pokrčila jsem rameny a ani mu nekoukla do očí.
,,To je mi líto" řekl zas Jin.
,,Nemusí" lehce jsem se usmála.
,,Hele támhle jde!" vykřikl V a ukázal prstem na Yoongiho.
Yoongiho jsem si změřila pohledem. Šel tam s bandou holek kterou jsem ani neznala. Samozřejmě tam byla i Jessica.
,,Nebavme se o něm" prohlásila jsem.

Dojedla jsem oběd a byla na odchodu.
,,Už budu muset kluci".
,,Ahoj Soomin" vykřikli všichni nahlas. Odnesla jsem talíř a vydala se do třídy a tam čekat až uběhne hodina. Ta strašne dlouhá nudná hodina která bude k ničemu. Když jsem tam přišla sedla jsem si na místo a pak si lehla na lavici. Zavřela jsem oči a takhle jsem tam ležela asi tak 10min, do té doby než jsem zaslechla klapání bot.
,,Slečno YoonChun?" vyšlo ze dveři a tam byla paní učitelka.
,,Dobrý den" pozdravila jsem.
,,Pojďte sem na chvilku" zvedla jsem se a šla za ní.
,,Když tu tak sedíte, pomůžete těmto klukům uklidit tuto chodbu. Chvilku počkejte přinesu vám kýbl s vodou a hadr" řekla a já jen vykulila oči. To snad nemyslí vážně. Nemám náladu se koukat na Yoongiho a Jimina jak by se nejraději povraždili a na Yoongiho už vůbec. Aghrrr! Yoongi se jen na mě podíval znechuceným výrazem a Jimin, ten nejspíš ani nevnímal. A proto si mě nevšiml.
Učitelka přišla s kýblem plný vodou a hadrem.
,,Tak tady to máte. Až přijdu ať se to tady jenom leskne že ano kluci" kluci se otočili. Kývli a pak se koukli mím směrem a Jimin vykulil oči.
,,Co tu děláš? Já myslel že zůstaneš ve třídě".
,,Ty blboune teď tu učitelka říkala že nám má pomoct vytřít nejspíš podlahu" rozzuřeně mu řekl Yoongi.
,,Pane Mine slovo blboune je neslušné! Zamyslete se nad svým chováním a začněte se chovat slušně" oznámila mu už naštvána učitelka a pak odešla. Yoongi jen protočil očima, pak si něco pro sebe brblal. Vzala jsem si hadr který jsem vymáchala ve vodě a začala vytírat podlahu. Yoongi zas myl okna a Jimin zaléval kytky a vyhazoval pytlíky, papírky od bonbónů, petlahve atd. Všichni mlčeli. Bylo to divné ticho..

Po ani ne 20 min. jsem měla asi už půlku podlahy v chodbě vytřenou. Yoongi doumýval okna a Jimin.. jako ten největši frajírek vylil vodu z konvičky na zalévání kytek na Yoongiho. Protože zavadil o můj kbelík s vodou kterou také vylil.
,,Juj sorry" omluvil se nám obou dvou Yoongi celý zrudl zlostí. Nejspíš ho opravdu chtěl zabít. Neříkám že já nebyla taky trochu naštvaná ale tolik jsem to nehrotila jako Yoongi.
,,Ty se dnešku opravdu nedožiješ" vyhrožoval mu Yoongi.
,,Fakt sorry" řekl mu ještě jednou zatím co já se snažila tu vodu nějak setřít.
,,Zabiju tě" už se ve mě vařila krev, nemohla jsem pořád poslouchat to věčné dohadování. A proto jsem je taky srovnala.
,,Doprdšic kluci vzpamatujte se! Chováte se jako malí fakani. Seberte se konečně už a začněte něco dělat než se jenom dohadovat. Už mě to přestává bavit vás poslouchat jak se věčně hádáte a chováte se na sebe jako psi. Zamyslete se nad sebou!" kluci s otevřenou pusou na mě civěli.
,,A nekoujte na mě tak. Šup do práce" popohnala jsem je.
,,A nemůžu ti nějak pomoct když jsem ti tu vodu vylil?" zeptal se potom Jimin.
,,To je dobré věnuj se své práci" tak se kluci vzchopili a věnovali se své práci což mě překvapilo.

Hodina uběhla a.my jsme měli celou chodbu uklizenou. Podlaha vyleštěná, to samé i okna, odpadky v koši a všechny kytky byli zalité.
,,Tak to má bejt kluci. Jsme dobrý na to si musíme plácnout" chtěla jsem si s oběma plácnout ale plácl si s semnou jen Jimin. Yoongi celou dobu byl zticha ani si nás moc nevšímal. Nevim co ho zas žere. V chodbě se ozývaly kroky. Byla to pani učitelka. Nejspíš nás šla zkontrolovat.
,,Teda! Nečekala jsem od vás tak výtečnou práci. Děkuji a teď už můžete domů. Nashledanou" řekla pani učitelka.
,,Nashledanou" řekli jsme všichni naráz. V tu ránu byla pryč a my jsme mohli domů. Ach panebože, svoboda konečně! Šli jsme všichni do skříněk pro batohy a pak se rozloučili.
,,Ahoj Soomin" objal mě Jimin a já jeho také. Viděla jsem jak se na nás kouká Yoongi. Jeho výraz tentokrát nebyl naštvaný ale spíš smutný. Bylo mi ho líto.
,,Ahoj Jiminie" jako fakt?! Já mu řekla Jiminie?! Pak jsem se rozeběhla za Yoongim. Chtěla jsem to s nim nějak vyřešit. Nechci ho takhle vidět.

,,Yoongi! Počkej!" on se na mne otočil ale pak šel zase dál.
,,Prosím! Počkej" tentokrát už počkal.
,,Co potřebuješ?! Nemám teď na tebe náladu!" jau to bolelo. Tohle bylo opravdu od něj ošklivé.
,,Jen jsem se ti chtěla omluvit. Ale očividně o to asi nestojíš takže radši půjdu" sklopila jsem pohled a chtěla odejít. Ale Yoongi mě chytil za zápěstí.
,,Pojď sem" řekl tajemně. Přišla jsem k němu a čekala co se bude dít.
,,Tak co?" zeptala jsem se ho nedočkavě.
,,Proč se s nim pořád bavíš?"
,,S kým?"
,,S kým asi s Jiminem" řekl protivně.
,,Je to můj kamarád. Jestli si mysliš že se budu s tebou bavit potom co jsi provedl, tak na to rovnou zapomeň" řekla jsem mu jasně.
,,Tak mi řekni co jsem ti tak hrozného udělal že se na mne ani nepodíváš?" zkřížil ruce na hrudi.
,,Ty se ještě ptáš? To snad nemyslíš vážně. Myslim že by jsi to měl vědět, to co jsi dělal  v autobuse s Jessicou nebo co jsi provedl Jiminovi!"
,,Zdá se mi to nebo ho chráníš?"
,,Nechránim, jen tu říkám pravdu!" začíná mě pěkně rozčilovat. A to jsem se mu chtěla omluvit.
,,Takže zase za to všechno můžu já! Bomba!"
,,To jsi řekl ty ne já, a víš co? Já se na nějaké omlouváni se ti vyprdnu. Stejně nemám zaco!" otočila jsem se a odešla a jeho nechala tam stát. Tentokrát mě fakt vytočil. Myslela jsem že toho všeho necháme a zapomeneme na to. Ale očividně mu to je jedno a bude se stále semnou hádat. Chybí mi Yoongi, vůbec nevim co se to s ním děje. Nechtěla bych ho ztratit za žádnou cenu.  Já ho miluju a tak to bude napořád..

Tadáaaa! Mám tu pro vás další dílek! :D Celkem bych řekla že je o ničem ale i tak doufám že se vám líbí. Předem se omlouvám za případné chyby. Komentík a vote potěší :)
Mám vás ráda :*

Vaše Eunjee ❤