18.kapitola

100 11 2
                                    

Stáhl mě k sobě co nejblíž a pak to vypadalo že mě chce políbit jelikož jsme měli od sebe rty jen centimetr. Ale on ten centimetr přerušil... On .. On mě políbil. Chvilku jsem spolupracovala a dokonce jsem si to užívala. Měl teplé, měkoukné a jemné rty. Bylo to jiné než s Yoongim. Byl to polibek naplněný vášní ale i zoufalstvím. Ale po chvíli jsem si konečně uvědomila co dělám.
,,Jimine!" co nejrychleji jsem se od něj odtrhla.
,,Musim už jít" rozeběhla jsem se ke dveřím.
,,Soo!" křikl Jimin. Ale ignorovala jsem ho. Běžela jsem dál do neznáma. Celou cestu ke dveřím na mě sice koukali sestřičky jako na blázna ale mě to bylo jedno. Chtěla jsem pryč! Vyšla jsem z nemocnice a běžela dál. Ale nevěděla jsem kam jít. Neznala jsem to tu...

Po chvilce toho utíkání jsem nakonec došla k parku ale ne v kterém jsem se potkala s Jiminem. Vůbec jsem netušila kde to jsem až na to že jsem věděla že to je obyčejný park. Sedla jsem si na nejbližší lavičku a rozbrečela se. Jak jsem to mohla udělat! Vždyť jsem podvedla Yoongiho! Bude mě za to nenávidět až se to dozví. Jak jsem tomu mohla dopustit ..

Začalo pršet a mě začala být zima jako nikdy předtím. No tak představte si že jste venku jenom v kraťasech a tričku?...
'Počkat!' já nemám na sobě mikynu a tím pádem nemůžu nikomu zavolat jelikož jsem tu mikynu nechala u Jimina a v mikyně jsem měla mobil! Co budu dělat?!! Já tu umrznu! Ale ať radši umrznu. Aspoň už nebudu nikomu tak hnusně ubližovat tak jak jsem ublížila Yoongimu i když o tom neví.. Pršelo čím dál tím víc jako ještě nikdy, vítr foukal studený a já pořád seděla na té lavičce. Možná jak jsem byla na tolik zmrzlá jsem už ani necítila tu bolest. Pomalinku se mi zavírali oči až jsem nakonec dopadla z lavičky na zem a poslední co jsem zahlédla byly kroky které mířili ke mě a pak jsem upadla do bezvědomí...

.....

Otevřela jsem oči a rozhlédla jsem se okolo sebe kde to jsem. Byla .. byla jsem v Cukříkově pokoji. Apsolutně jsem nevěděla jak jsem se sem dostala. Nic si nepamatuji. Vstala jsem z postele ale jen tak tak jelikož mi bylo tak špatně protože
Jsem neustále kašlala, a bolelo mě na hrudi, motala se ke všemu hlava a měla zimnici tak jsem ani nevnímal že jdu, cestou jsem se koukla do zrcadla. No .. nemá cenu se vyjadřovat. Fakt to nemá smysl. Sešla jsem schody a namířila jsem si to do místnosti od které šli slyšet podivné zvuky. Vešla jsem do kuchyně ve které také byl Yoongi. Yoongi slyšel moje kroky tak se na mne otočil.
,,Somin" letěl ke mě a přitáhl si mě k sobě a já též. Byla jsem tak ráda že ho mám zase u sebe. Ale pořád jsem měla ten pocit viny že jsem ho podvedla..
,,Moc jsem se o tebe bál" pošeptal mi do ucha. Pak své rty přisál na ty mé.
,,Tak moc.. moc jsem se bál že se ti něco stalo" řekl do polibku. Ale já to moc neposlouchala a užívala si ten pocit že ho mám u sebe. Zamotala se mi hlava.
,,Yoongi" vzdychla jsem a začala padat na zem. A zase jsem kašlala. Naštěstí mě Yoongi chytil a položil do obýváku na gauč.
,,Panebože Soomi, co se děje vždyť jsi úplně horká''sáhl mi na čelo.
,,Dojdu ti pro teploměr a pro nějakej obklad" řekl a letěl pryč. Zatím co já tam ležela jako polomrtvola.
,,Na tady'' podal mi teploměr a na čelo mi položil obklad.
,,Ach joo" vzdychl. Po chvilce jsem mu podala teploměr.
,,Ježíš, vždyť ty máš 40,6. Přinesu ti paralen" já to jen odkývala. Poté mi donesl vodu a paralen.
,,Děkuju" poděkovala jsem mu a prášek spolkla. Yooni mě pohladil po tváři.
,,Kdo ti to udělal?" zeptal se a já totálně neměla ponětí co mu mám říct...
,,Soomi" potřásl semnou ale já ho stále nevnímala. Udělalo se mi velmi těžko. Ale proč tolik vyvádim? Vždyť to byl jenom polibek....nebo ne....
,,Soomin co je s tebou" dál se strachoval  a mě se zase zavíraly oči a motala se mi hlava... Upadla jsem do bezvědomí jako předtim . A jediné co jsem poslední slyšela byl Cukříkův  křik a strach společně..

,,Soomin ty ses probrala" zaslechla jsem když jsem pomalu otevírala oči. Yoongi ke mě došel sedl si na léhátko a pohladil mě po tváři.
,,Yoongi... kde *kašle* .. kde to jsme" .
,,V nemocnici".
,,Co? Proč? Co se stalo?" nechápala jsem a začala jsem panykařit.
,,Ne Soo uklidni se je to v pořádku, všechno bude v pohodě ale musíš být hlavně klidná" uklidňoval mě.
,,Dobře ale řekni mi co se stalo?"
,,Ty si opravdu nic nepamatuješ?"
,,Ne" řekla jsem potichu a sklopila jsem pohled.
,,Pojď sem" natáhl ke mě ruce a já se k němu co nejvíce přitulila.
,,Víš Soo když jsem se tě zeptal kdo ti to udělal že jsi ležela na zemi v dešti tak ty jsi omdlela, prostě jsi upadla do bezvědomí, nešlo tě probudit, měla jsi velké horečky, tak jsem zavolal záchranku a odvezli tě do nemocnice. Už jsi stabilizovaná a doktor každou chvíli přijde. Bál jsem se o tebe" poslední větu řekl tak sladce až jsem se málem roztekla.
,,Ťuk ťuk" vyrušilo nás ťukání na dveře. Do pokoje vešel doktor.
,,Dobrý den tak co? Jak vám je?"
,,Nic moc'' s těží jsem řekla.
,,Nebojte za chvíli budete zdravá jako rybka".
,,Hm".
'No to určitě tohle říká každej doktor a nic' pomyslela jsem.
,,A doktore, jak je vůbec na tom? Je její stav v pořádku?" strachoval se Yoongi.
,,No.. ehm vaše přítelkyně má pneumonii takzvaně zápal plic".
,,Cože?!" vykřikl Yoongi.
,,Tím pádem si tu u nás poleží, ale nebojte je velmi v dobrých rukou" ujistil ho doktor.
,,Budu vám věřit doktore" řekl sklesle Yoongi a na mně se otočil a usmál.
,,Dostane se z toho?" zeptal se.
,,Snad ano" odpověděl mu doktor.
,,A o jejím stavu vás budeme informovat určitě" řekl a Yoongi na to jen kývl a stále nic neříkal.
,,Nom tak já vás tady nechám o samotě" doktor odešel a mi tam konečně měli klid.
,,No tak Soomi co se včera večer stalo? Musíš mi to říct" naléhal Yoongi.
,,Yoongi *kašle* .. já" nemohla jsem to prostě říct.
,,Prosím Soomin" prosil Yoongi a chytil mě za ruku.
,,Fajn... tak já.. ahh řeknu ti to"....

Tadáaa! Tak tady máte další kapču :3 Nejdřív jsem myslela že ji nedokážu dopsat jelikož jsem nevěděla co vymyslet. Ale nakonec jsem to zvládla xDDD.. A jinak bych chtěla moc poděkovat jedné holčině 23Taya23 za opravdu úžasný cover! :* Je fakt mega BOŽÍ! A proto bych ti chtěla věnovat tu kapitolku :*Doufám že se vám líbí kapča. Komentík a vote potěší a taky se omlouvám za případné chyby.

Mám vás moc ráda 💜

Vaše Eunjee~😘

Love at first sightKde žijí příběhy. Začni objevovat