I.

144 5 3
                                    

"Ne! Kde je Albus?! Sakra, kde je Albus, Delphini?!" Řev se ozýval školními pozemky, ale jak se zdálo, nikdo tomu nevěnoval pozornost. Malá blond dívka se ustrašeně zastavila a sotva dýchala. Schovala se při zdi a čekala. "Slyšíš?! Kde je?!!" Zakřičel nějaký chlapec. Blondýnka už se odvážila se na scénu trochu podívat. Na očích teď měla studenta Zmijozelu a svého spolužáka Scorpiuse Malfoye, kterého hned poznala. Měl vyndanou hůlku, ale nevypadal, že by se chystal k boji. Naproti němu stála elegantní žena s rovnými blond vlasy. Další blond... Vedle ní stála o něco menší dívka s jemně modrými vlasy. Bradu měla hrdě vystrčenou a zdála se v klidu. Oproti ní se žena vedle zdála hrozně rozhořčená. "Nemůžu ti to říct, pochop to!" Zavrčela modrovláska. "Proč jako? Co jsi mu udělala?!" Prskl Scorpius. "Nemůžeš to teď pochopit! Prostě to nejde!" Blonďákovi už cukala ruka ve které měl hůlku. Dívka co doteď situaci pozorovala, se rozhodla zakročit. Vešla zpoza rohu a rozhlédla se. Došla až ke Scorpiusovi. "Nedělej to, ničemu nepomůžeš." Řekla polohlasem.

Chlapec se na ní ustrašeně podíval. "Běž pryč." nemyslel to zle, jen nechtěl aby jí někdo ublížil. "Ne, ty pojď pryč taky." zatahala ho za rukáv. "Co si to dovoluješ, šmejdko jedna?" zakřičela ta blondýna. "Crucio!" dívka se vyhnula. "Crucio! Crucio!" kletba která byla mířena na dívku, ale zasáhla Scorpiuse, který se pár vteřin svíjel v ohnivých bolestech, dokud se žena nevzpamatovala a kletbu ukvapeně nezrušila. "Scorpio, co blbneš?" doběhla k němu a chtěla mu pomoci. Chlapec její ruku prudce odstrčil. "Nech mě být Daphne." prskl. "Pojď odsud. Hned. Teď." naléhala malá blondýnka. Podala mu ruku a Scorpius přikývl. Chytl se její ruky, vyšvihl se do stoje a táhl jí pryč. Ta nijak neprotestovala a šla. "Neměla jsi sem chodit." promluvil a stále jí táhl za sebou. "Chodím sem do školy." protočila dívka očima a Scorpius se zastavil.

"Jsem Scor-" "Já vím kdo jsi." přerušila ho. "Scorpius Malfoy." zašklebil se a podal jí ruku. "Lara. Lara Montague." usmála se a potřásla mu rukou. "To crucio byl dárešek pro mě!" zašklebila se.  "Jo, netušil jsem, že to tolik bolí.." chytl se za rameno na které dopadl. "Jo, zvykneš si.." zamumlala Lara neslyšně. "Teta se nějak neudržela." najednou se mu do tváře nahnal strach. "Albus! Sakra!" začal přecházet sem atam, překypoval nervozitou. "Co se stalo?" její otázku však ignoroval. "Kde může sakra být! Nah, co mu udělala?!" nadával. "Scorpiusi okamžitě se uklidni! A řekni mi o co jde!" okřikla ho Lara. "Probudil jsem se a nikde nebyl." s touto větou se posadil na prochladlou zem. Lara se posadila vedle něj a čekala až začne mluvit. "Hledal jsem ho už od rána a nikde nebyl. Nikde." hleděl do zdi naproti sobě. "Pak se objevila ona. Delfína." zamračil se. "Hledáš Albuse?" napodobil její úlisný hlas. "Něco mu udělala. Vím to." oklepal se. 

"A kdo je ta žena?" jeho výraz teď působil hodně naštvaně.  "Daphne Greengrassová. Moje teta, sestra mé matky." zavrčel. "Aha. Fine. Co teď?" Lara si opřela hlavu o stěnu. "Nemám ponětí." napodobil ji. "Scorpiusi?" ozval se hlas, ten nepříjemný hlas modrovlasé dívky.

Ahoy! Tuhle story věnuji všem svým RPG láskám, bez kterých by tohle vše nebylo <3 Fakt díky, jste úžasní, dobytci :3 A nejvíc děkuju Dankovi a Albovi. Albe, tobě díky za vše. Mám tě ráda^^ A Daníku, sorrka, ale na tvou slovenštinu si netroufám, bro, takže bhudeš mluvit česky. :D A vy dva, nedělejte z Lar vždy idiota. ILY aquabejbs :3

-Prongslover

AGAIN - (HP next generation)Kde žijí příběhy. Začni objevovat