AGAIN - (HP next generation)

II.

"Co koukáš?" uchechtl se Scorpius a narovnal si tričko. Bylo mi to jasný hned, abys věděla." Pokrčil rameny. "Fajn, nejsi tak blbej jak jsem čekala." Delphi očividně nechtěla v rozhovoru pokračovat a tak se rozešla dál do lesa. Scorpius a Lara ji tedy zvědavě následovali, ale držei si bezpečný odstup nejméně dva metry.

"Už dobrý?" zajímal se Scorpius o Laru. "Jo, už jo." usmála se, pohled stále upřený před sebe. "Poslyš, díky. Kdybys nepřišla, asi skončím v azkabanu za nepromíjící se kletby." pokusil se o úsměv. "To nic nebylo, já jsem vždycky akorát tak srab, nevím co to do mě vjelo."

"No vy dva, moc se tam necukrujte, na to bude času dost." Oba na ni po těchto slovech vykulili oči. Ale jen co zaregistrovali budovu za dívkou, přestali se zajímat o tu pitomost co řekla. Tupě na budovu zírali. Působila na první pohled jako prázdná krabice, po chvilce jste si mohli všimnout malých okýnek. Vlastně taková nepovedená napodobenina azkabanu. Hodně nepovedená.

"Je tam Albus?" polkla Lara. To už byl ale Scorpius v chodbě. "Homenum Revelio." máchl hůlkou, ale efekt to nemělo žádný. "Ehm, to nevadí... někdy se kouzlo prostě nepovede a-" "Nene, ono to svůj účel splnilo.. teda, nejspíš špatně, ale to bude tím, že to nění jediné kouzlo co je tu použito." zamračil se směrem k Delphi.

Scorpius se vydal chodbami do útrob onoho podivného domu, nebo něčeho co mělo dům aspoň připomínat. Lara se potichu a co nejopatrněji táhla za ním. "Lumos." "Bude tu?" "Těžko říct." "Je to tu velké." "A co?" Lara se usmála. Neznala Scorpiuse ani Albuse dobře, ale pochopila, že by jeden pro druhého vypili i doušek živé smrti. Za rohem se mihlo světlo, ale mladý Malfoy mu nevěnoval pozornost a šel dál. Lara se naopak zastavila a udělala dva kroky zpět. Přitom prošla pavučinou a musela se kousnout do ruky aby nevyjekla zděšením. Když nahlédla za roh, spatřila chabě osvětlenou místnost, která už od pohledu pěkně páchla a byla zatuchlá.

"Scorpi?" zašeptala do ticha. "Co tam vidíš?" už už chtěl protočit oči nad falešným poplachem, protože tudy přeci šli. "Snad se pojď-" To už byl ale Scorpius v místnosti a vypadal, že mu spadl obří měsíční kámen ze srdce. "A-Albusi!" vrhnul se k třesoucímu chlapci v rohu místnosti. Ten ho ale odstrčil a polekaně na něj hleděl. "T-To jsem já Scorpius." blonďákovi se začal klepat hlas. "Musíš si mě pamatovat. Pamatueš si mě, že jo?" optal se s nadějí v hlase. Albus přikývl a Scorpius si oddechl. "Já jsem Lara. Jednou ve druhém ročníku jsme si omylem vyměnili brašny, pamatuješ?" pousmála se. Albus chvíli přemýšlel, ale po chvilce znovu nejistě přikývl.

"Asi má jen strach. Kde je Delphi?" ohlédla se Lara. "Tady jsem, nemohla jsem vás najít." vešla do místnosti s těžkým dechem. "Co se teda stalo?" zamračila se Lar. "Jdou po něm Smrtijedi." hryzla se do rtu Delphi. "Co že tak najednou?" "No mě se neptej." Nastalo trapné ticho. "Kde je teta?" posadil se Scorpius minimálně metr a půl od Albuse.  "Přijde, musela si něco zařídit u tvého táty." Nato se ozval zvuk jako když někdo ve vzduchu rychle máchne tenisovou raketou. Ale asi čtyřikrát.

Všichni se po sobě zmateně podívali. "Daphi je smrtijed, určitě to bude ona..." Uklidňovala je Delphi, ale sama se trochu třásla. Zvuky se ozvaly znovu. A ještě jednou. A znova. "Tohle se mi nelíbí.." Konstatovala Lara. "T-to jsou o-oni.." Pokusl se Albus vstát. Scorpius se zvedl a podepřel ho. "Díky.." Zamumlal Albus. "Neděkuj, nemám to rád." Usmál se blonďák. Ani jeden z nich to neměl rád a oba to věděli. Vždycky když jim někdo děkoval, odpověděli mu stejně.

"Kdo oni?" Zpozorněla Delphi. "Smrtijedi.." Nato se rozkašlal. "Tamhle jsou! Slyším je!" Pokoušel se někdo šeptat. "Jsou tak pitomý a vymletý, že ani šeptat neuměj." Protočila Delphi očima. "Delphi! Co teď?! Dokážeš se odsud přemístit?" Zmatkoval Scorpius. "Jasně, chyťte se-" "Nikam! Everte Statim!" Delphi odletěla na druhou stranu místnosti, přímo ke Smrtijedům. Jeden se chladně zasmál a kopl do ní. "Cantis." Zašeptala Lara. Tentýž Smrtijed začal zpívat co mu hlasivky dovolily. Smrtijedi chvíli zmateně zírali a tak dovolili aby se Lara s Albusem a Scorpiusem přiblížili. Delphi od nich byla jen tak metr a půl. Zkoušela se zvedat, když Smrtijed hlasitě kašlal."Laro! P-Pozor!" zajíkla se Delphi a schytala kopanec do břicha.