Black & White

3. Lov

Z pohledu Diabla *

Odběhnu od Howlie se zakrvácenou tlamou a nechám ji tam jen tak ležet.

Mně nikdo nebude odporovat. Ať si konečně uvědomí, že mě bude poslouchat. A až se mi jí podaří přimět ke spolupráci...

Nad svou myšlenkou se ušklíbnu a zamířím přes mýtinku k Zace, místu, kde se scházejí vlci na lov. Je to tam ideální místo. Vypadá to tam spíš jako skály, než les a právě to je na tom to skvělé.

Vyskočím na jeden skalní výběžek a prokličkuju mezi nízkými stromy až do centra - Zaky. Zastavím se uprostřed menšího údolí a vylezu na padlý kmen stromu. Tady počkám, než dorazí ostatní.

Lehnu si, položím si mou černou hlavu na tlapy a vnímám okolní přírodu.

Dneska jsou na lov dobré podmínky. Je sice den, ale je nás hodně...smečka vždycky dosáhne kořisti..Zvlášť, když jí velím já. Vítr ani trochu nefouká a je mírně zataženo. Kdyby pršelo, bude to ještě lepší. Zamaskovalo by to náš pach. Moc by jsme sice necítili kořist...teda ostatní by jí necítili...Já ano, protože mám velmi dobrý čich...A když myslím dobrý, tak myslím super dobrý...Je to dar, jako když má někdo od narození nějaký talent. Jenže, já nemám ten ,,talent" jen jeden. Je jich mnohem víc. Zdědil jsem je po otci, velkém Dhakovi. Ke kořisti se dokážu připlížit na dva metry i míň a kořist mě neucítí, neuvidí, protože jsem Diablo...největší a nejstrašnější vlk v celém Genonu.

Z mého přemýšlení mě vytrhne zvuk přicházející od skalního výběžku. Nadzvednu hlavu, naklopím uši a čichám.

Konečně...Už jdou. řeknu si v duchu a snažím se zjistit, kdo všechno se hrne k Zace.
Hmmm...je jich pět. Dva samci, tři samice. Jdou mezi nimi i Kira a Aron. O těch zbývajících se mi nechce přemýšlet. Ti jsou mi jedno. Mám je sice ve smečce, ale nejsou nic vyjímečného. odfrknu si a dál ležím.

Slyším jejich rozesmáté hlasy a údery nohou o zem, jak běží.

První vběhne k Zace Aron. Je zřejmě trochu napřed.

,,Zdravím Diablo!" křikne na mě a já jen pokynu hlavou, aby se posadil.

,,Kde je Howlie? Ona s námi nejde?" zeptá se mě Aron, když se posadí.

,,Howlie...Howlie! Proč tady ještě neni?" zavrčím a zvednu se.

,,To nevím Diablo...já jsem ji dneska ještě neviděl." řekne potichu Aron a v tom doběhnou ostatní, mezi nimi i Kira.

,,Hej...vydělas už jít Howlie?" zeptá se jí hned Aron a Kira si sedne.

,,Ne, ale co, vždyť dorazí. Nemusí být přece mezi prvníma." odpoví v klidu a dál se Aronovi nevěnuje.

,,O co jde Diablo?" nedá to Aronovi a zeptá se mě.

,,Nestarej se!" zavrčím na něj a hrozivě se na něj podívám. Aron uhne pohledem, sklopí uši a dál se mě na nic neptá.

Nad tím se potichu zasměju.
Má ze mě strach...jako všichni...to je jenom dobře. pomyslím si a ušklíbnu se.

Zanedlouho dorazí dalších deset vlků. Hned zpozorním a vyhlížím Howlie. Rudé oči mi kmitají ze strany na stranu a čich pracuje na plné otáčky.

Jestli mezi nima není....tak si jí podám.

Nevím co mě to popadlo, ale...poslední dobou jsem čím dál tím víc zuřivější. To je kvůli ní...neposlouchá mě, je tvrdohlavá, dělá si co chce. Tohle přece nejde! Mě prostě bude poslouchat každý! A taky mě každý poslouchal dokud se neobjevila ona....každý vlk se mě bál...a nejen vlk...vlastně všichni, včetně obyčejných lidí, nepodstatných stvoření, kteří si o sobě myslí, že jsou nejchytřejší a nejsilnější na světě. Nejsou, alespoň pro mě ne. Jsem mnohem silnější než oni...už jen to, že jsem se svou smečkou dokázal vyhnat bílé vlky s celého Genonu je pořádný výkon. A lidé? Ti jsou proti něčemu takovému nic. Bílých vlků byly stovky, nás je jen 21...Lidé by takový výkon nedokázali. Jsou až moc slabí....