Světlonoš

1

ČERVENEC 2049,NOVÝ SPOJENÝ SVĚT-OBLAST WEST-6

"Nech už toho a pojď ke mně,Růžičko.Na týhle pitomý pistolce už stejně nic nevykoukáš."řekl s úsměvem  Alek a natáhl se přes postel k Leně.Ta si ale nedala pokoj,pořád tou malou zbraní otáčela v rukou a fascinovaně na ni hleděla.Její malá leč chytrá očka se jí přitom zájmem rozzářily.Dokonale tak doplňovaly její ebenově černé vlasy a bledou pleť. Nakonec pistoli uklidila do jedné ze svých mikin přehozené přes židli vedle postele."Neuvěřitelné,"řekla po chvíli a otočila s k Alekovi "taková malá zbraň a nikdy nemine." "Hm...Roztomilé."odvětil jí na to jen Alek,za což si od Leny vysloužil jeden z jejích kočičích úšklebků a plesknuti přes ruku nataženou směrem k ní.Tohle říkal vždycky.Pak se k němu ale náhle nahla a tiše mu zašeptala do ucha:"Jak jinak." a s těmi slovy vyskočila z postele.Alek si naschvál hlasitě povzdechl,ale ona už se stejně nevrátila.Usedla totiž k jednomu z počítačů a máchnutím ruky před displejem ho zapla.Právě tenhle důmyslný přístroj byla nejdražší věc,kterou ve svém jednoduchém podkrovním bytě o dvou pokojích a koupelně měli.Počítače byli v dnešní době vzácnost.Prezident Shadow je ve snaze potlačit hackerské útoky zakázal a nechal zabavit a zničit.Sehnat nějaký dalo opravdu práci a rozhodně to nebyla levná záležitost,a přesto měli tři zcela funkční počítače.Sice byli slušně řečeno trochu starší,ale,na druhou stranu, u nich nic nebylo nové.Tenhle byt dostala Lena jako sirotčí příspěvek potom,co její rodiče hrdinsky zahynuli při službě státu.Při vzpomínce na ně se Lena nepřítomně usmála.Jak absurdní.Byt,který jí stát darovat,slouží teď jako ústředna hackerského squadu Nefris,do kterého Lena i Alek patřili.Jedna nula pro hackery.Najednou ji ale z myšlenek vytrhl hlasitý zvuk:"Hola,hola,práce volá!"Ve vstupních dveřích stál poslední člen Nefrisu,vysoký,čerstvě dospělý zrzek se svým nemizícím úsměvem a optimistickou náladou,Charlie a hlasitě zahulákal na pozdrav.Pak vešel do bytu  a rozvalil se na kdysi béžové kanape.Jeho široký úsměv se jen rozšířil,když naproti sobě uviděl spícího Aleka."Je ti jasný,že bude strašně vyvádět,když ho vzbudíš."zeptala se Lena od počítače,aniž by se na nove příchozího byť jen podívala.Charlie se na ní místo odpovědi široce usmál,"Neboj,budu něžný.",a s tím schodil zatím spícího Aleka z postele.

Bylo jí naprosto jasné,co bude následovat.Rozespalý Alek začal Charlieho honit po celém bytě a  vypouštěl přitom salvu nadávek.Člověk by ani neřekl,že těm dvou bylo nedávno osmnáct,a tím pádem o pár měsíců Lenu věkově převyšují.Jí tenhle vstup do dospělosti teprve čekal,ale jestli to mělo znamenat,že se tady s nimi potom bude honit jako malé děcko,tak si to ráda zatím odpustí.Alekovi začali postupně docházet síly a se sípavými nádechu se opřel o rám postele.Charlie ale stále poskakoval po pokoji.Alek se na něj s výma zelenýma očima zmučeně podíval skrz plavé vlasy,které mu v tu chvíli spadly do obličeje.Ve výšce svého kamaráda mohl jen těžko překonat,ale stále nebyl tam malý jako drobná Lena.To ale nebyl jediný rozdíl.Charlie byl velmi hubený až šlachovitý a Alek se mohl pyšnit robustnější a rozhodně svalnatější postavou.A Lena...ta byla prostě drobná. "Kámo,"řekl po chvíli  udýchaně"nevím,co to bereš,ale chci to taky."Charlie se na něj ale jen dál spokojeně šklebil a pak zavelel:"Tak mládeži,na hraní jste měli celou noc,"podíval se na Aleka a potom i na Lenu,která celou tu ranní rozcvičku pobaveně sledovala od zapnutého počítače,"teď se jde pracovat.

Takhle vypadala všechna jejich rána.Byl to už takový zaběhlý systém,až se z toho stal jakýsi rituál,a že už se znali dlouho.Vlastně už ze základní školy,kde se poprvé potkali po malém průšvihu se školními počítači a tapetou nahé Miley Cyrus.Tam je tehdy osud svedl dohromady,v malé předsíni před kanceláří ředitele školy.Od té doby byli nerozluční přátelé a parťáci a z jejich záliby v počítačové technice se postupně stal způsob obživy a způsob vyjádření protestu.Ale oni tomu s oblibou říkali práce.Po pár menších ale zato úspěšných hackerských útocích se rozhodli založit oficiální squad jménem Nefris.Jejich přátelství se tím jen zpevnilo a mezi Lenou a Alekem přerostlo dokonce v něco většího.Uteklo už několik let od doby, kdy se jim Charlie smál při jejich prvních polibcích,dnes už to bylo jiné.Byli nerozluční.Chodec,Hood a Růže,jména pod kterými je znal svět a pod kterými si většina lidí  představila bandu zločinců.Většina ale nejsou všichni.Byli tu i lidé,kteří doopravdy věděli kdo jsou,naznali sice jejich pravá jména ani tváře,ale ty nejsou potřeba,protože za člověka mluví nejvíce jeho činy.Nefris sice opravdu okrádal vládu,ale většina těch ukradených peněz putovala k těm,co to nejvíc potřebovali,k těm,které vláda odepsala a nechávala po stovkách umírat pro jejich domnělou nepoužitelnost.Staré,nemocné,všechny kteří nebyli schopni otročit tak,jak si Shadow přál.To byl cíl všech hackerských squadů,revolta proti Shadowovi a jeho poskokům.Proti lidem,kteří mu pro pár slibů zaprodali duši.A k tomu boji na ně využívali jejich vlastní zbraň.