Přemýšlela jsem o tom, jak se asi teď cítí. Strašlivě mě užíralo, že jsem mu tenkrát nepomohla. Měla jsem ho podržet.
A tak mě napadlo, co kdybych se mu přizpůsobila. Jinak řečeno, proč to nezkusit?
Šla jsem do kuchyně a vzala jsem si z šuplíku první nůž, který mi přišel pod ruku. Třásla se mi kolena, a tak jsem si sedla na zem. Přiložila jsem si nůž k zápěstí. Bála jsem se. Bála jsem se přitlačit a táhnout tím nožem. Pak jsem si ale vybavila chvíli v šatnách, když jsem od něj couvala, jak jsem mu ublížila a hned mi to šlo. Na poprvé jsem cukla rukou, ale potom jsem už jen zvedala a pokládala nůž.
Řezance nebyly tak hluboké, jako ty Gerardovi, ale tohle je poprvé, co jsem udělala něco takového.
