Perfect

2

První jsem si myslela, že za to mohly brýle. Přece žádné perfektní dívky nenosí brýle, proto jsem odložila své sklíčka s obroučkami a nahradila je kontaktními čočkami. Z čoček mě bolely oči, ale zvykla jsem si. Moje kamarádky Lisa a Hadley mi poradily, že si mám dát čočky, které mi udělají světle zelené oči. Tak jsem své modré oči přeměnila na zelené. 

Ale pořád jsem nebyla perfektní.

Druhá změna mě stála hodně času a peněz. Začala jsem se více malovat. Řasenka, maku-up, lak na nehty a rtěnka se staly obvyklou součástí mého života. Později jsem bez nich nedala ani ránu. Bála jsem se jen vyjít ven nenamalovaná. 

Stala se z toho závislost. Závislost na maku-upu. Závislost na nakupování. Závislost na kráse. Bylo to jako droga, když jsem jí neměla, spadla jsem na dno. Plné poličky různých rtěnek, laků na nehty, malovátek, tělových mlék, krémů, mastiček. Moje peněženka prostě trpěla.

Vůbec tomu nepomohly několikahodinové nákupy v drahých buticích. Tehdy jsem si myslela, že vzhled je nejdůležitější. Nosila jsem moderní oblečení, které mě stálo příšerné sumy, abych se cítila perfektní. Ani trochu jsem si nevšimla, že jen zapadám do davu šílených shopaholiček. Velkými výstřihy a minisukněmi jsem si dodávala sebevědomí, které mi tak trochu chybělo. 

Byla jsem už perfektní? 

Ani ne.