„Remusi?"
Rose vypadala zděšeně a vtom všichni ve Velké síni uslyšeli hlasy dvou mladíků.
„Ale ne," povzdechla si a složila hlavu do dlaní. Lily následovala jejího příkladu.
„Má milá Lily,
já již nebudu čekat ani chvíli,
jen aby jsi zjistila,
a hlavně mě nesoudila.
Já miluju tě moc a moc,
tak jako den miluje noc.
Jsi ta nejkrásnější na celém světě
a to ti řeknu ti to v této jedné větě.
Jsi jako ta nejmilejší květinka,
a vím, že budeš nejlepší maminka,
našeho malého synka,
který rozhodně nebude jako nějaká hloupá blondýnka."
„Má nejkrásnější Rose,
klidně mě vem po kokose.
Ale snad víš, že tě mám rád,
až z toho mám hlad.
Já miluju tě nejvíce,
jako Brumbál miluje střevíce.
Jsi jako ta nejkrásnější květinka,
která je má největší hrdinka.
Jak to jinak říci,
než říct miluji tě a pohladit tě po líci.
Jsi pro mě ta nejkrásnější
a já vím, že rozhodně nejsem přiblbější,
nežli má láska k tobě."
„Jak jinak to říct,
než ti poslat přáníčko, ve kterém bude napsáno, že jsi ta nejkrásnější mezi statisíci."
„Miluji tě, Lily."
„Miluji tě, Rose."
Po celou dobu nikdo ani nmukl a jakmile báseň skončila, oba mladíci seskočili z profesorského stolu a přešli k dívkám.
„Půjdeš se mnou do Prasinek, Lily? I když se mě už nikdy v životě nejspíše nezbavíš?"
„Vyjdeš si se mnou do Prasinek, Rose? Miluji tě a ty to víš."
Mladíci si klekli na koleno.
ČTEŠ
Tajná sázka✔️
FanfictionByla to láska. Byla slepá, ne oboustranná. Byla jako sázka. Sázka, co nejde vyhrát, sázka, která byla ovlivňována. *** „Dejte nám šanci. Už jen jednu jedinou šanci." „Svou šanci už jste měli. Jak jste s ní naložili byla vaše věc." *** „Miluješ mě?" ...
