Tajná sázka✔️

1. - dodatek

Dvanáct let. Čekal na ni dvanáct let, než uprchl.

Dvanáct let v Azkabanu dokáže člověka zničit. Jeho ale ne. Víra v lásku a v to, že nic neudělal, ho přimělo zůstat. Ovládat se a čekat na správný okamžik. A ten přišel právě teď.

Protáhl se kolem mozkomorů a začal plavat. Přes moře. Bude to trvat dlouho. Ale pro šťestí se musí vydávat nějaké oběti.

Domů, dostat se domů. Tak zní jeho přání. Bylo vyslyšeno. Ale ne tak, jak si přál.

Dům byl opuštěný. Na věcech byla vrstva prachu. To by Rose nedovolila. Nikdy.

Zapudil zlé myšlenky a vydal se hledat jejich ložnici. Prohledal ji celou, až našel zamčenou truhlu a Rosiinu hůlku. Byla zde. Nikdy nikam nešla bez hůlky.

„Rose!" zvolal do domu muž. „Rose!"

Nic. Jen ticho.

Natáhl ruku s hůlkou a pronesl zaklínadlo.

„Alohomora."

Truhla sice chvíli skřípala, ale potom se neochotně otevřela. Byly v ní dopisy. Stovky dopisů.

Siriusi,

ani nevíš, jak moc mi chybíš. Je to jen týden a já stále vzpomínám na tvůj úsměv. Věřím ti, že jsi nevinný. Jak se poděl Červíček. Ten podlý strážce. Kéž by jsem nikdy nenechala Lily mu věřit. Ale je pozdě. Příliš pozdě. Čas zpět vrátit nejde. Obraceč nemám. Snažila jsem se je získat. Nic. Všude jen hloupé nic. Víš, něco jsem si za ten týden uvědomila. Miluju tě a i kdyby jsi je zabil, neopustím tě. Budu na tebe čekat.

Rose.

Dopis byl plný rozpitého inkoustu, asi plakala, když jej psala. Sirius se prohrabával hromadami, až našel ten, co vypadal na nejnovější.

Siriusi,

oni, oni mě sledují. Cítím to. Voldemort je mrtev, ale jeho stoupenci přebývají. Lucius Malfoy. Pamatuješ na něj?

Jistěže si pamatoval. V prvním mu dal jednu do nosu, že Rose říkal mudlovská šmejdko.

To on mě sleduje. A i Voldemort. Harry je v Bradavicích již prvním rokem. Čekám na tebe, ale bojím se, že se tebe nedočkám. On mě zničí. Straší mě ve snech. Ty jeho oči jsou plné nenávisti. Já to čekala. Promiň, on, já se nedokážu ochránit. Už jsem stejně téměř mrtvá. Siriusi. Odpusť mi, prosím, tu neuváženost.

Rose.

Rose, jeho milovaná Rose. Je... pryč? Šíleně se přehraboval v kupkách, až našel jeśtě jeden. Nadechl se a začal číst.

Siriusi,

to ty jsi mi to napsal, viď? Ten dopis, ty jsi se vrátil. Píšu ti to ve spěchu, vždyť se s tebou brzo uvidím. Budeme spolu, sprostí tě obvinění! Navždy, slibuješ? Nechám tady hůlku, jak jsi chtěl. Miluju tě, lásko.

Tvá milující Rose.

Ne! Siriuse popadl strach. Srdce mu náhle přestalo bít. On noc nenapsal. Byla to past. Vlákal ji do pasti. Bya slepá, sledoval ji, vystrašil a nachystal léčku.

Zabiju ho, zabiju.

K dopisu byl přiložen malý papírek. Byl napsán jeho písmem.

Rose, lásko, chybíš mi.

Přijď za mnou v deset večer ke Godrikovu dolu a hrobu Potterových. Budu čekat. Nech tady hůlku. Miluju tě.

Sirius.

To nepsal on. Nikdy neříkal Lily a Jamesovi příjmením. Nikdy. Past. Byla to past Ztratil ji. Navždy. Kvůli němu.

Byla jeho láska.
Nebyla slepá, jen oboustranná.
Byla jak sázka.
Sázka, co nejde vyhrát, sázka, která byla ovlivňivána.

A on tu sázku prohrál.

***

Neočekávaný konec. A teď vážně. Ráda bych poděkovala:

Padfoots_Girl
BettyCurl
_lilai_

A všem ostatním, co měli tenhle příběh rádi. Ne, teď vážně, lidi.

„Always," said Snape.

💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙