Prolog- Pohled Marinette

169 14 0
                                    

,, Tak se měj Tikki." pošeptala jsem své malé kwami.

Smutně se na mě usmála.

Obě jsme měly co dělat, abychom se nerozbrečeli.

Nakonec se stejně z mích očí začali linout slzy.

,,Neplač, budu plakat taky!" "Nadala" mi Tikki.

Jemně jsem se usmála.

,,Tak už běž, nebo to bude horší!" Pobídla jsem ji.

Naposledy se na mě otočila a odletěla za mistrem Fu.

Už ji nikdy neuvidím!  Pomyslela jsem si.

Ano, věděla jsem, že to jednou příjde. Že bude muset Tikki zpátky k mistrovi Fu, ale nečekala jsem tak brzy.


Moc mě zajímalo, jak se asi cítí Chat. Jak snáší odchod svého kwamiho?



(102slov)

Tohle je prolog číslo 1, ten je z pohledu Marinette. Další bude z pohledu Adriana, bude to také loučení. Jinak kapči budou vycházet samozřejmě delší, ale tohle je jen prolog.

Takže tak, Ahooooj!!

(Víte kdo jsem?)

A co bylo dál?Kde žijí příběhy. Začni objevovat