kůň číslo 16

Tak tohle je Norina

Byl to tak trapný pocit , když jsem předtsavila všem koňákům z ranče Norinu . Myslela jsem že se mi vysmějou a pošlou mě rovnou zpátky domů .
" Tak tohle je Norina , je to kůň z jatek kdybych si jí nevzala museli by jí utratit . " Řekla jsem rozhodně ale přitom tak nějak zklesle . Najednou mi ale všichni začali tleskat a já nechápala co se děje . To bylo od tebe hezké , ji takto zachránit . Utrousila Sára . Usmála jsem se a všichni zase začali pokračovat ve své běžné práci u koní . Moje kamarádka z vlaku Sára , mě odvedla do jedné ze stájí kde jsme společně začali Nori kartáčovat , prvně trochu odporovala a vůbec se jí to nelíbilo . Několikrát kopla do boxu ale jakmile Sára přinesla mrkve okamžitě se uklidnila .
"Určitě bude hezká až se vyčistí." Šeptla jsem .
" Ale ona už je krásná . " Uchychtla se Sára , popadla mě za ruku a táhla mě k nějaké dřevěné boudě . Otevřela dveře a nahlédla , vzala do ruky jednu z těch hezčích ohlávek i s vodítkem a vracela se zase zpátky ke stáji . Ohlávka měla nádhernou červenou barvu a na kaštanové srsti Noriny nádherně vynikla . Chytila jsem vodítko i s Norinou a opatrně jsem ji vedla k jízdárně na které právě nikdo nebyl. Proto jsem si mohla dovolit i Nori pustit . Její bílá šňupka šla vidět i z padesáti metrů a mé myšlenky zaplavil tak nádherný pocit .
"Je moje , pouze moje ." opakovala jsem si dokola . Opatrně jsem se k ní chtěla přiblížit a pohladit ji . Jenže ona se nenechala . Nechtěla mě poslouchat a každý můj nápad ještě před vyslovením , - pohledem zavrhla.
"No táák holka , kld , klid " Říkala jsem ji už trochu beznadějně protože Nori kolem mě pobíhala a nevypadala že by se snažila nějak spolupracovat . Sedla jsem si do prostřed jízdárny a začala usedavě naříkat . Jenže ani to nepomohlo . Už jsem si vytahovala telefon z kapsy že zavolám rodičům co se všechno stalo a že bude lepší mi příště takovou šanci nedávat . Než jsem odjela z domu moje nevlastní matka Bef mi stále vtloukávala do hlavy že je nemožné abych něco takového zvládla . Od začátku co k nám přišla byla spíše na " bohaté pány " a to můj otec vždy byl . Z pouhé spolupracovnice ve stejné firmě se z ní nakonec stala i moje nevlastní máma . Má svého malého nevychovaného syna - je to můj bratr ( tedy nevlastní) jmenuje se Rudy ale já mu spíš říkám vole . Nemám ráda svoji rodinu ! Otec je večně v práci nebo s Bef . Můj mladší bratr Rudy mi málme utopil morče které stejně na následky umřelo . Nevlastní matka mi stále " podkopává nohy " a ničí mi život . A ta vlastní ? Odjela kam si pryč když jí táta oznámil nevěru . Zmizela a založila si novou rodinu . Nemám nikoho kromě TEBE . kromě tebe Nori . Heh , nevzdám to takovou radost své rodině dopřát nemůžu . Šla jsem blíž ke své klisničce . Natáhla jsem ruku a ona přišla . Přišla ke mě a s úctou a soucitem se na mě koukala jako nikdo před tím . Bylo to jako by říkala že těd už budeme jen spolu . A že to vše zvládneme A JÁ V TU CHVÍLI NAPROSTO SOUHLASILA