Gotham oneshots

Ta noc kdy jsme se setkali

Ship: Nygmobblepot

Varování: Vinna , Halucinace  , Penguinův klub , Šťastný konec, Ed měkota

Byla chladná noc. Muž s buřinkou na hlavě si vzal pilulku ze zlaté krabičky a  usedl za klavír v klubu , který nově zakoupil . Onu nabídku vzal jenom kvůli původnímu majiteli. Na stropě stále viseli deštníky a jednoduše to tu žilo Oswaldem. Začal hrát smutnou melodii .

,,I am not the only traveler

Who has not repaid his debt
I've been searching for a trail to follow again
Take me back to the night we met

And then I can tell myself
What the hell I'm supposed to do
And then I can tell myself
Not to ride along with you

I had all and then most of you,
Some and now none of you
Take me back to the night we met
I don't know what I'm supposed to do,
Haunted by the ghost of you
Oh take me back to the night we met

When the night was full of terror
And your eyes were filled with tears
When you had not touched me yet
Oh take me back to the night we met

I had all and then most of you,
Some and now none of you
Take me back to the night we met
I don't know what I'm supposed to do,
Haunted by the ghost of you
Take me back to the night we met "   

Jeho oči byli zalité slzami a jakmile muž dohrál jedna hořká kapka se skutálela po jeho vyhublé lícní kosti . On byl ten jediný kdo ho kdy chápal.. jeho druhá šance na lásku byla navždy pryč.  Za ním se ozval sarkastický tleskot. Otočil se ,aniž by si vzpomněl na to ,že si vzal onu 'kouzelnou pilulku' jak to s oblibou nazýval. 

Muž jménem Oswald Cobblepot vystoupil ze stínu a Edward si překvapením zakryl ústa. ,O-oswalde? " Zašeptal téměř neslyšně  bez schopnosti se pohnout. Menší muž se jevil stejně překvapeně , protože celou skladbu slyšel. Výdy Edův talent na hraní velice obdivoval. 

Eddie chtěl svého drahého kamaráda zasypat omluvami na kolenou , ovšem jeho nohy zdřevěněli . Oba jen mlčky stáli a zírali na toho druhého. Penguin v levé ruce držel pistoli. Onen Riddler po chvíli přistoupil blíže. Nemohl se mu podívat do očí , přitom věděl jak zrovna vypadají. Nádherné , plné bolesti , smutku , vzteku a přitom lásky. Byl dokonalý. 

Smířen s blízkou smrtí se na Oswalda podíval a usmál se. ,,Do toho.. udělej co musíš."  Oswald k němu přistoupil tak blízko až Ed cítil jeho dech. Všechno se zdálo být tak skutečné. ,,Nechci tě zabít.. příteli. Jen pokud mi řekneš proč tě nechci zabít" zdůraznil slovo nechci a Ed nasucho polknul . ,, Protože tě miluji Oswalde a ty to víš." 

Jistě ,že to ví , je to jen jeho halucinace. To ovšem v tu chvíli Riddlerovi nedošlo. Nastala chvíle nepříjemného ticha. ,,Se-sedni si" Pokynul menší mužík a muž oděn v zelené se posadil k malému stolku . Oswald si  sedl na židli vedle něj . ,,Řekni mi aspoň tři důvody proč bych tě neměl na místě zastřelit." Eddie se zamyslel ,,Mmmm... nemám žádný důvod. Pokud chceš a udělá tě to šťastným tak mi teď a tady prožeň kulku hlavou. Chci zaplatit za to co jsem udělal" Pronesl suše , jako by o nic nešlo . 

Ozzie vzal jeho ruku do té své a Riddlerova tvář se zahalila do červena a jeho výraz plný vinny vystřídal láskyplný. Oswald se usmál a políbil ho. 

A pak odešla halucinace a přišla krutá realita . Ed to nečekal , všechno se zdálo být tak skutečné. Poslední co se ozvalo bylo : ,,Hodně štěstí , příteli " Po městě se totiž začalo šuškat ,že Penguin žije a Riddlera hledá . Nikdo nepochyboval o tom ,že se mu to brzy povede. Jak moc jej miloval.. ovšem bylo moc pozdě na to ,aby se jakákoliv jeho halucinace a sny byť malinko přiblížili k realitě.

Nygma se zvedl a se slzami  stékající po jeho stále narudlé tváři odešel na chladnou ulici. Prsty přejel po svítícím deštníku a s povzdychem sklopil hlavu. ,,Omlouvám se." Šeptl beznadějně když se sesunul na schody poté zakřičel stejnou frázi přes celou ulici. S tváři v dlaních vyslovil ona dvě slůvka nahlas ,,Miluju tě.. "  Potom se zvedl a vydal se na ono místo v docích.

Byla tam tma a jediné světlo poskytoval měsíc a jedna blikající žárovka . Postavil se vstříc moři a pozoroval vlnky . Ona příšerná scenérie se mu znovu přehrála před očima , znovu a znovu . ,,Po-pokud někde žiješ a-a já vím ,že a-no tak chci abys věděl , že t-ě miluju a moc lituju ,že jsem si to uvědomil až teď . Miloval jsem tě od chvíle co-co ses vzbudil u mě doma.. OMLOUVÁM SE!" Padl na kolena .

Byl zabraný do vlastní vinny natolik ,že nepostřehl nepříjemný rachot padající pistole na zem. Tentokrát nešlo o halucinaci , byla to realita , kterou musel zařídit snad jen osud. 

,,Mohu začít válku nebo ji ukončit. Mohu ti dát sílu šampiónů nebo tě nechat bezmocným. Těžko se hledám a ještě těžší je si mne udržet. Bohatí mě chtějí a moudří to vědí- Pokud teda nejsi Nygma ,kterej si to uvědomí až moc pozdě." Oswald se musel uchechnout nad vlastním vtipem , jako to vždy dělával . Edward se otočil aby spatřil úkaz dost šílený i pro jeho mysl. Oswald oděn v černém osvětlen svitem měsíce. Bývalý král Gothamského podsvětí k němu přistoupil. ,,Zopakuj to. Chci to slyšet znovu." Zavrněl nevěřícímu Edovi do ucha. Riddler vzlyknul .

,,o-ODPUSŤ MI prosím" Ozzie zamručel ,,No.. to jsem nemyslel ,ale budiž  ! Co mi dáš když ti odpustím?" Pronesl drzým tónem ,,Cokoliv ! Klidně i vlastní život." Zakřičel beznadějně a statečně zadržoval slzy. Ačkoliv si to Ed nechtěl připustit tato stránka Oswalda ho vždy neskutečně vzrušovala . ,,Hmmm" Provokoval Penguin aby dostal co chtěl . ,, Miluji tě." Šeptl Ed.

,,Prosím? Nějak jsem tě neslyšel." Ozzie pro efekt nastavil ucho a naklonil se k Edovi ještě blíž . Dělilo je od sebe pár centimetrů . ,,Miluju tě" Pronesl Ed už vcelku vyrovnaně . Oswald nadvzedl jeho bradu prstem aby mu viděl do obličeje.  ,,Já tebe přeci taky , příteli " Ed stihl překvapeně zalapat po dechu  než mu Oswald věnoval sladký polibek. 

              ....I had none then some of you 

                                                 ,most and now all of you 

                                                                i will never escape from your embrance

                                                                               i will never escape from your embrance  ....