Gotham oneshots

Partners in crime

Guess who's back? :D Jsem pořád malinko mimo takže se moc omlouvám za tuhle debilitu ,ale potřebovala jsem se odreagovat :D Těšte se na Nygmobblepot high school AU ! :)))

Credit na skvělé video : Wenjaba

Vzbudila mě příšerná bolest hlavy. Co se stalo? Otevřel jsem oči ,abych zjistil kde to jsem. ,,Co to sakra?" Ležel jsem v posteli , přikrytý fialovou dekou a první co jsem spatřil byla Ivy. ,, Nazdárek Kocovinko." Zamručel jsem a potom jsem si uvědomil proč jsem včera vůbec přišel do Iceberg Lounge. ,,Oswald! kde je ? ! Mu-musím se mu Omluvit já- " Snažil jsem se vyhrabat z postele a Ivy mě přerušila .,,Klídek Ede.. To už si dávno udělal. Včera ses tu doplazil  ubrečenej a zlitej jako třináctiletá pubertačka co zapíjí zapomenutou násobilku a začal ses omlouvat Pengymu za to ,žes byl debil aa tak-" ,,Už si vzpomínám."

 Zakryl jsem si obličej ,protože jsem sám dokázal rozpoznat jak rudnu. Proboha. Včerejšek. Omluvy. Děkování.. Panebože. Zaslechl jsem smích. ,,Ivy nech nás prosím. " Promluvil a Ivy opustila pokoj. ,,Zahanben jsem sledoval Oswalda jak si sedl na postel a přikryl se , v místnosti bylo chladno ,,Jak se cítíš?" Zeptal se mě s úsměvem ,,Oswalde já moc se omlouvám jestli mé chování bylo včera jakkoliv nevhodné ." Nebylo mi dovoleno dokončit větu. ,,Ne , ne to je v pořádku . Podlě mě bylo načase abychom si promluvili a... některý věci nezvládneme za střízliva." Vybavilo se mi ,že jsme se oba omluvili... My jsme se usmířili. Usmál jsem se.

,,Teď máš šanci!" Usmál se Edward stojící za Oswaldem a já musel uznat ,že má pravdu. Koneckonců jsem měl času na rozmyšlenou požehnaně. ,,Oswalde? Myslíš ,že by jsme se mohli stát.... partnery? " Řekl jsem rozechvěle ,čekajíc na odpověď. V jeho očích se mihla hmatatelná bolest. ,,Myslíš obchodními partnery? Nebo partnery ve zločinu? ." Nervózně jsem si olízl rty a posadil se. Chytl jsem jej za ruku a přiblížil jsem se obličejem nebezpečně blízko. ,,Hádej dál."

Co to proboha dělám. Zalezl jsem pod deku , Slyšel jsem jeho i můj přerývavý dech a  potom se to prostě stalo. A já to udělal , protože jsem to chtěl. Protože jsem mohl. Vylezl jsem z pod přikrývky a téměř jsem mu seděl na klíně. ,,Můžeš mě sdílet mezi dvěma , nechť je nám běda. Někdy hřejivý ,jindy studený . Začátek nás všech , mladých i starých. Copak jsem? "   Něco bylo špatně. Neměl jsem nad sebou kontrolu. Možná právě to je ta pravá vášeň o které se píše v knihách? Možná takhle vypadá ta pravá láska? V životě jsem se takhle necítíl. Neměl jsem kontrolu ,což bych považoval na frustrující , ovšem v téhle situaci bych se nenechal frustrovat snad ničím. Jen já a Oswald.

,,Chceš mě snad ..políbit? "  Usmál se provokativně. Několikrát jsem sebou nervózně cukl když jsem přitiskl rty na ty jeho. Ze začátku to bylo jako zpomalené a já si přišel ztracen , dokud mě neobjal a já znovu pocítil to bezpečí a bylo mi do pláče.  Čas se kolem nás dvou zastavil. Polibek jsme díky příchozí Ivy museli oddělit ,ale uklidňovala mě vědomost ,že rozhodně není poslední. ,,Miluji tě." Šeptl jsem v jeho náruči oddaně.