p a r t / 1 0

456 46 13
                                    

Taehyung

Vzbudil jsem se a na mojí posteli seděl Jimin.

"Co tu chceš! "
Vyjekl jsem.

"Tvoje máma chtěla abysme si promluvili."

"Nechci stebou mluvit."

"Ty jsi brečel Tae?"

"Ne.. "

"Víš že to nezakryješ? Máš rudý očka."

"Běž pryč."

"Tae, promiň."
"Nevěděl jsem jak se cítíš, mrzí mě to, nechci aby to takhle skončilo, celý naše přátelství a to všechno."

"Pozdě."

Otočil jsem se a dal přes sebe peřinu aby mě neviděl.

"Všechno si uvědomuješ až moc pozdě Jimine."
"Pořád jenom ubližuješ."
"Skončil jsem stebou."

"Taehyungie... Moc mě to mrzí, kdybych mohl vrátím to zpátky a změnil bych se."
"Tae, mluv semnou prosím."
"Proč si mi nikdy nic neřekl, proč si mi nikdy nevrazil, proč sis to nechal líbit?"

Neodpovídal jsem, snažil jsem se držet, nechtěl jsem aby mě viděl takhle. A hlavně jsem nechtěl aby to řekl Hobimu. Stáhnul mi peřinu z hlavy a obejmul mě.

"Nebreč kvůli mě, Taehyungie, moc mě to mrzí."

"Běž pryč prosím."

"Tae, nem.. -"

"VYPADNI JIMINE!"
Zvednul jsem se a vymanil se z jeho sevření.
"Nechci tě vidět. Už nikdy v mým životě."

Zvednul jsem se z postele, došel jsem k fotkám a začal jsem je sundávat a házet směrem ke dveřím.

"A TOHLE SI VEM SEBOU!"

Šel jsem ke skříni a našel jsem tričko co mi dal, byla tam naše fotka. Hodil jsem ho po něm a hledal jsem další jeho věci. Vyházel jsem celou skříň a házel jsem to po něm. Půlka věcí byla jeho.

"Tae, uklidni se."

Obejmul mě zezadu. Otočil mě k sobě a držel mě. Snažil jsem se ho od sebe odtlačit, vzdal jsem to a položil mu hlavu na rameno. Brečel jsem.
Hladil mě po zádech a uklidňoval mě.

"Tae?  Jimine?"

No super, ta tady chyběla.

"V pořádku, všechno je v pohodě."
Jimin mluvil tak klidně a přitom mě hladil ve vlasech. Zahlídl jsem mámu jak donesla ještě vysavač a odešla.

Odtáhl jsem se a otřel si oči. Díval jsem se na něj.

"Jsi spokojenej Jimine? "
"Nebo mě plánuješ zničit? "
"Miluju Hobiho! "

"Tae, klid. "
"V pořádku, já tu uklidím a odejdu."

"JA SI TO UKLIDÍM, VYPADNI! "

"TAEHYUNGU, DOPRDELE LEHNI SI ZPATKY DO POSTELE JA TO KURVA UKLIDIM A VEZMU SI TO SEBOU ABYCH TI NENIČIL ŽIVOT DÁL!!!"

"Promiň Jimine."

"V klidu. A táhni do ty postele."

Sedl jsem si do postele a sledoval jsem Jimina jak bere fotky z rozbitých rámečku a dává je na stolek. Zapnul vysavač a začal vysávat ty střepy. Všechno oblečení posbíral, vyklepal a poskládal. Dovysával a podíval se na mě.

"Dáš mi něco na ty věci. "

Seděl jsem bezeslova, nevěděl jsem co říct, nechtěl jsem aby si vzal ty fotky, nechci aby si vzal svoje věci..

I have a crush on Hope //vhopeKde žijí příběhy. Začni objevovat