Šel jsem s Jiminem ke Kookovi, všichni 4 si to potřebujeme vyříkat. Vzhledem k tomu, že já i Jimin sme spolu něco měli. Byli jsme u dveří, Jimin zazvonil. Po 5 minutách nám otevřel Kook, vypadal děsně. Šli jsme dovnitř, Hobi byl schovanej pod dekou v obýváku. Došel jsem němu a obejmul jsem ho. Jimin i Kook zmizeli, je mi jasný jak to jdou vyrešit.
"Moc mě to mrzí Hobi, omlouvám se ti."
"Já bych se ti měl omluvit, já jsem ten kdo tě ignoroval a "
"Shhhhh Hobi, neříkej to."
Objímal jsem ho a hladil po vlasech. Jo celkem me to mrzelo a hlavne nastvalo že se líbal s Kookem a nasledne s Yoongim. Ale jeho andělský tvářičce se to dá odpustit.
"Odpouštím ti to Andílku."
Zvednul jsem mu hlavu a díval se mu do očí "Omlouvám se ti, moc se ti omlouvám Hobi." a políbil jsem ho. Jeho ruce se kolem mě ovinuli a obejmuli mě, když jsem se odtáhl tak se usmíval, byl strašně roztomilej.
"Já bych se ti měl omlouvat Tae, mrzí mě to, nevěděl jsem co dělám."
"Řekl jsem ti, že je to v pořádku, byl jsi mimo. "
Asi vůbec nechápal proč se mu omlouvám. Vzal jsem mobil a dal jsem mu ho, aby se podíval proč se omlouvám. Vzal si ho "Bež do galerie a pochopíš proč se ti omlouvám." podíval se na mě a klik na fotky. "Posílal jsem je Jungkookovi, ale to si ty pamatovat nemůžeš."
"Já, Tae, je to v pořádku. Hlavně že jsi semnou." "Prostě na to zapomeneme."
Usmál se na mě tím nejzářivějším úsměvem. Bože je tak dokonalej.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Ale už tohle nikdy nedělej, nebo tě zabiju!
Uculil se a obejmul mě, obejmul jsem ho zpátky. "Co kdybyjsme šli si někam sednout?" zakýval mi na souhlas. "Jenom se upravím." řekl a odcupital do koupelny.
Došel zpátky, vzal papír a tužku, psal vzkaz pro Kooka. "Můžeme." řekl a vzal si bundu. Vyrazili jsme, vedl jsem ho k jedný restauraci kam chodíme s mámou někdy. Mají to tam krasný a zaroveň dobrý. Sedli jsme si, drželi jsme se za ruce, celou dobu jsme se na sebe dívali. Nebylo třeba mluvit, rozuměli jsme si i bez slov. Nejvíc mě asi štvala ta servírka co na něj furt házela očka a smála se, jako bych byl neviditelnej a vůbec ho nedržel za ruku. Pořád se u nás zdržovala.
"Pardon slečno, ale rádi bychom větší soukromí." zamračila se na mě a odešla, ale musela sebou kroutit jak nevím co. Bože, takový holky bych zabíjel.
"Víš o tom, že si mi celou dobu drtil ruku? Mám oči jen pro tebe, nežárli tolik."
Usmál jsem se napil jsem se džusu. Najedli jsme se, dali jsme si i malý dezert v podobě zmrzlinového poháru pro děti. Smáli jsme se povídali si o všem, včetně toho co jsem řešil s Jiminem. Poprosil jsem o účet a celý to zaplatil. Chytil jsem Hobiho za ruku a vedl ho k nám.
