Spojení hudbou...

1. kapitola

Už od svého útlého věku, jsem věděla kam chci aby můj život směřoval. Prostě do neznáma, chtěla jsem vždy procestovat celý svět být sama sebou a dělat hudbu.

V sedmnácti jsem se seznámila s Vee. Byla skvělá ve všech ohledech a měla veliké plus, hrála na bicí. A ne jen tak nějak rekreačně, hrála opravdu skvěla a hodně se tomu věnovala. Měla stejný cíl jako já a toužila mít kapelu. Řekli jsme si že do kapely potřebujeme ještě jednoho člena. Můj bratr byl moje jasná volba, přemluvit ho dalo práci ale povedlo se a na světě jsou Explorers. 

Pouličním hraním jsme se trochu zviditelnily a začali jsme hrát na oslavách a menších akcích. To už mi bylo osmnáct, naše cesty začaly, a to právě dneškem.Od Brazílie nás dělí jen 6 hodin a my už se nemůžeme dočkat. V letadle jsou všichni ticho a jen my tři po sobě házíme jídlem a polštářema, Vee prstama bubnuje snad do všeho co má po ruce, dokonce i do nohou Davida. Asi bych měla podotknout že mezi nima vykvetlo něco co by se dalo přirovnat k lásce  nebo tak, každopádně jsme ti nejlepší přátelé a ta nejlepší kapela. 

  ,,Za dvacet minut přistáváme, vraťte svá sedadla do vzpřímené polohy. Vítejte v Brazílii." promluvila letuška, Vee budila Davida a já už jsem se nemohla dočkat. Pod náma se tyčila z mého pohledu malinká socha Ježíše Spasitele. Miluju Brazílii a hlavně Rio de Janiero.

  ,, Dělej Vee trvá ti to!" achjo zase zdržuje a David už je nervozní ,,Opravdu potřebuješ fotku hnedka na letišti? "vzdychám a má drahá přítelkyně na mě jen zavrčí ,, Usmívej se a nemel! " skočí mezi nás a  usmívá se jako by pravě viděla štěně. Po pár snímcích ukončila naše trápení a my mohli jít dál, taxi nás svezlo k hotelu a David nás šel zapsat, milá slečna na recepci nás dovedla ke dveřím do výtahu a řekla nám že pokoj je ve třetím patře s číslem 405. Po dlouhém bloudění jsme našli náš pokoj, byl velký a měl krásný výhled viděli jsme na kopec Corcovado a na celý  park Tijuca. 

 ,, Tadle je moje!" skočila jsem na postel a vybavila si kytaru a láskyplně jsem jí pohladila po boku ,, Chyběla jsi mi krásko ..." brnkla jsem jsem jemně do strun a její nádherný hlas se rozlehl po celém pokoji, David vytáhl svojí basu a brnkl taky. Vee skočila k nám  a napojila kytary k maršálům lehla si ke mně a řekla ,, Zahrajte mi Calumny " David to vzal jako rozkaz a začal hrát, přidala jsem se a Vee broukala svůj nejmilejší text ,, Miláčku jsou to jen pomluvy, co nás mají rozdělit, nikdy se nevzdám naší dohody, prošlapu kvůli tomu celý svět... " . Tydle chvíle pro mně znamenají vše. Můj bratr je jediná moje rodina kterou mám, vždy se staral o to abych byla šťastná  a teďka si hraju na kytaru naproti němu a koukám jak se na mě usmívá a záměrně hraje špatně. Když zkazil už půlku písničky Vee po něm skočila a on jí začal lechtat. Položila jsem kytaru vedle sebe a poslouchala její hlasitý smích a prosení. Když stichla bylo mi jasný že jsem tady navíc řekla jsem jim že se jdu podívat po nějaké kavárně, vzala jsem si bundu a odešla z hotelového pokoje.

V mediích máte Kláru. Snad se vám bude můj přiběh líbit. Když, tak ho sdilejte mezi kamarády budu potřebovat podporu, aby se mi to tady rozjelo.