Dream comes true//Shawn Mendes

Návštěva ze Španělska

Zítra má Shawn koncert tady u nás v Praze a já si vzpomněla, že jsem slíbila třem holčinám, že se pokusím jim sehnat lístky. Proto jsem popadla mobil a na instagramu našla fotky, na kterých mě označily. Musela jsem se pousmát nad vzpomínkou na to, jak se ke mně přihrnuly a začaly na mě mluvit anglicky.
Klikla jsem na profil jedné z nich a napsala jí do directu.
Nečekala jsem, než odepíše a zapnula si film. Tak dlouho jsem si neudělala den jen pro sebe!
Asi po hodině se ozval instagram s tím, že mám zprávu.
„Zítra v půl osmé u O2 areny, všechny tři. :)" napsala jsem a pak se jí ještě zeptala na její telefonní číslo.
Pak jsem vytočila Shawna a domluvila s ním M&G pro ty tři. Pak už jsem se zase věnovala filmu.
Jakmile film skončil, vyskočila jsem na nohy a běžela do kuchyně. Nesnáším zahraniční filmy – vždycky mají k snídani lívance a já na ně vždycky dostanu chuť!
Musela jsem se sama pro sebe zasmát.
V kuchyni jsem si zapojila do mobilu malé reproduktory a pustila si písničky. Do rytmu jsem se pohybovala po celé místnosti a prozpěvovala si spolu s mobilem.

***

„Ahoj drahoušku!" ozvala se mamka od hlavních dveří. Rychle jsem vypnula písničky a umyla si umaštěné ruce, abych ji mohla jít obejmout.
„Ahoj, jak bylo v práci?" zeptala jsem se a vrátila se k plotně.
„Páni, zlatíčko! Ty celá záříš," uculila se na mě a já se zasmála.
„Jen mám dobrou náladu," vysvětlila jsem a dala na talíř poslední lívanec.
„Lívance jo? Ty jsi zase koukala na nějaký film?" zasmála se a já přikývla. Zná mě jako své boty!

„Jsou výborné!" chválila mamka mé kuchařské umění, i když moc dobře věděla, že je to její recept.
„Jo, myslím, že se mi povedly," řekla jsem na oko zamyšleně, načež jsme se obě rozesmály. Je tak krásný pocit sedět s ní u jednoho stolu a povídat si. Žádný stres, žádné starosti, žádné povinnosti. Tak moc mi to bude zase chybět!
„Jo, zlatíčko...Včera jsem mluvila s Claris a pozvala jsem ji k nám na zítřejší oběd," pronesla trochu váhavě a čekala na mou reakci.
„Fajn, ráda Claris uvidím," přiznala jsem s úsměvem a dala si do pusy další sousto.
„No... ale já pozvala celou její rodinu," oznámila mi a mě to jedno sousto zaskočilo.
„Jako i Jeremyho?" koukala jsem na ni nevěřícně. Jeremy je ten poslední člověk na planetě, kterého bych chtěla vědět! Vždyť ho uvidím už za pár dní ve škole, tohle opravdu není ani přinejmenším nutné! „Mami proč?!" vyjela jsem na ni a hned jsem toho litovala.
„S Claris jsme přítelkyně a proto, že ty a Jeremy jste se rozešli, se nepřestaneme bavit i my," odpověděla.
„To po vás nikdo nechce, ale nemusela jsi je zvát všechny," řekla jsem nabručeně a šla uklidit svůj talíř.
„Nebudu zvát jenom Claris, to by bylo hloupé. Kate, přenes se přes to, stejně s ním budeš ve škole..." odmlčela se.
„Já vím, promiň," omluvila jsem se a šla ji obejmout. „Půjdu nahoru a zavolám Danovi, jestli si nechce někam zajít," usmála jsem se a vyrazila pryč z kuchyně.

***

Stojíme na letišti a čekáme na Claris a její rodinu. Máma je celá natěšená, zatímco já jsem strašně nervózní.
„Mami, omluv mě," řekla jsem, když mi začal zvonit mobil.
„Saro!" vykřikla jsem, když jsem hovor přijala.
„Ahoj! Jak se máš?" bylo mi jasné, že se usmívá.
„Fajn... Zrovna jsem s mamkou na letišti,"
„Tak to jo... a nechceš se raději otočit a pořádně mě obejmout?" zeptala se a mě chvíli trvalo, než jsem to vstřebala. Pak jsem se otočila a rychle se k ní rozeběhla. Měla jsem takovou radost!
„Co tady děláš?" zeptala jsem se, když jsem se od ní odtáhla.
„Napadlo mě, že bys ji ráda viděla i mimo školu," usmála se na mě mamka a já jí asi tak tisíckrát poděkovala.
„Ahoj, Kate," ozval se za mnou známý hlas. Ztěžka jsem polkla a otočila se na Jeremyho.
„Ahoj," odpověděla jsem a krátce ho objala. Nevěděla jsem, co jiného udělat nebo říct. Mamka si toho naštěstí všimla a všechny nás vyzvala, abychom šli do auta.

***

„Je to výborné!" chválila Claris mamku. Proč se ty dvě baví pořád o vaření? V duchu jsem se zasmála, ale jinak jsem se věnovala své porci.
Malá Lily zrovna něco vyprávěla, když nás vyrušil můj mobil.
„Omlouvám se," zčervenala jsem při pohledu na Jeremyho, protože mi volal Shawn. Jen pro něj mám jako vyzvánění tu písničku, kterou napsal pro mě. Rychle jsem odběhla do vedlejší místnosti a přijala hovor.
„Vyzvednu tě v šest a zajedeme ještě na večeři, jo?" vychrlil na mě bez pozdravu.
„Shawne... Nečekaně k nám přijela návštěva..." odmlčela jsem se.
„Aha, takže nepřijdeš ani na koncert?" zeptal se a v jeho hlase jsem postřehla zklamání.
„Ne, to ne! Samozřejmě, že přijdu, jen... Mám tady Saru a...-"
„Fajn, zajedeme na tu večeři, pak vyzvedneme Saru a na koncert pojedeme všichni. Prosím neodmítej mi to!" skočil mi do řeči a já se musela zasmát.
„Takže v šest?" usmála jsem se, i když mě nemohl vidět.
„V šest," potvrdil a v jeho hlase byla znát úleva.

Vrátila jsem se ke stolu a dělala, jako by nic.
Když jsme dojedli, chtěla jsem mamce pomoct s nádobím, ale mou pozici zaujala Claris a tak jsem vzala Saru, Lily a Jeremyho do svého pokoje.
„Jaký byl let?" zeptala jsem se, když jsme se všichni posadili.
„Bylo to skvělé! Miluju letadla! Všechno na zemi pak vypadá, jako by to bylo pro mravence!" usmívala se Lily a já se zasmála.
„To mi povídej! Ten výhled je k nezaplacení!" potvrdila jsem a ona se ještě víc rozzářila. „Hele, mám tady nějaké malířské potřeby. Kreslíš ráda, ne?" změnila jsem téma a chtěla Lily dostat z pokoje.
Když přikývla, odvedla jsem ji do vedlejší místnosti, kde jsem si jako malá hrála a malovala. Škoda, že ve mně trocha talentu na umění nezbyla.

„Dneska večer jedu na Shawnův koncert," oznámila jsem, když jsem se vrátila do svého pokoje.
„Aha...?" odmlčela se Sara, ale já se na ni usmála.
„Ty tam pojedeš se mnou," když jsem to řekla, rozzářila se. Jeremy se tvářil nezúčastněně.
„Předpokládám, že tobě se tam nechce...?" zeptala jsem se Jeremyho, ale ten jen pokrčil rameny.
„Rád poznám toho tvého," dal mi odpověď, kterou jsem vážně nečekala.
„Uvidím, co se dá dělat..." odmlčela jsem se a rychle změnila téma.

***

Když se domem rozezněl ostrý zvuk domovního zvonku, rozeběhla jsem se po schodech dolů a rychle zamířila ke dveřím.
„Ahoj!" usmála jsem se a silně objala Shawna. Lehce mě políbil a na tváři se mu rozlil úsměv.
„Můžeme vyrazit?"
„Jo, jen se rozloučím," usmála jsem se a chtěla jít nahoru, ale Jeremy i Sara už byli dole.
„Ahoj Saro," usmál se na ni Shawn a objal ji.
„Jeremy," řekl s naprosto kamenným výrazem.
„Shawne," odpověděl mu Jeremy naprosto stejným tónem. Ti kluci jsou tak šíleně tvrdohlaví!
„Tak my jedeme, pak se tu stavíme," usmála jsem se a začala se obouvat.

„Nesnáším ho," pronesl naštvaně Shawn, když jsme nasedli do auta. Podívala jsem se na něj a musela se zasmát.
„Vždyť ho ani neznáš," smála jsem se dál, ale on ani nepozvedl koutek.
„Nesnáším ho za to, co ti udělal," pronesl suše a já si opřela hlavu o jeho rameno.
„Já vím," pousmála jsem se zvedla hlavu tak, abych ho mohla políbit na tvář.
„Miluju tě," zašeptal mi do ucha a já se uculila. Tak strašně hezky se to poslouchá.
„Já tebe taky," odpověděla jsem a on se naklonil, aby mi mohl polibek oplatit, tentokrát na ústa. Má tak měkké rty.
„A kam vlastně jedeme?" změnila jsem téma a čekala na odpověď.

„Do Bellevue," usmál se a já zvedla hlavu.
„To jako vážně? Vždyť to zase není tak nutné, Shawne," začala jsem hopřemlouvat, aby změnil názor.
„Nic neříkej, máme tam rezervaci a já si s tebou chci pořádně užítposlední den tvých prázdnin," mrkl na mě a znovu mě políbil. Jak já miluju,když to dělá!
„Fajn," vydechla jsem a znovu se mu uvelebila na rameni.

„Jsi blázen," zašeptala jsem se smíchem v hlase, když jsem viděla ty cenyvšech jídel.
„To jsem, ale do tebe," poslal mi vzdušnou pusu a já s úsměvem od uchak uchu zavrtěla hlavou.
„Je to tu nádherné," usmála jsem se vděčně a zadívala se z okna.
„Jo... Chtěl jsem tě sem vzít později, protože když je všechno osvětlené, tak jeto ještě krásnější, ale nějak mi to nevyšlo," pousmál se a já pokrčila rameny.
„Hlavní je to, že jsme tu spolu," mrkla jsem na něj a jeho úsměv se rozšířil.„A ne, že bych nám chtěla kazit tuhle chvíli, ale byl by velký problém, kdybyna ten koncert šel i Jeremy?" zeptala jsem se a doufala, že se nenaštve.
„Ne. Ne, nebyl. Aspoň tam bude se Sarou," pousmál se, ale já věděla, že sehodně přemáhá.
„Děkuju," pošeptala jsem a pustila se do jídla, které nám přinesli.

Okaay! Jsem tady zase po více než týdnu s další částí a doufám, že jste spokojení! A taky Vám chci strašně moc poděkovat, protože tenhle příběh už má přes 1K přečtení a to je pro mě naprosto neuvěřitelné! Všem moc děkuju :3. A na závěr se chci omluvit, protože nevím, jestli stihnu vydat další část během prázdnin, jelikož většinu času budu mimo internet :/
XoXo.