Výzva přijata!

Mejdan?

Letní polední slunce ozařovalo jeho tvář. Ležel uprostřed upraveného trávníku za domem a užíval si poslední týden prázdnin. Vzpomínal na minulý rok v Bradavicích. Na to, kolik lumpáren s Pobertama podnikly. Kolik školních trestů museli absolvovat a deset úplňků, které prožili v Chroptící chýši či Zapovězeném lese. Ale ze všeho nejvíc vzpomínal na rudovlasou dívku. Dal by cokoli za to, aby se s ním bavila jako s normálním spolužákem a né jako s arogantním debilem, jak říká ona. Jako by to bylo včera, co s ní naposledy mluvil. Na nástupišti 9/4 vládl chaos jako vždy při příjezdu ze školy. Když v tom viděl, jak se jeho rudovalasá spolužačka prohnala okolo něj. ,,Evansnová, tak v září rande ne?" řekl. ,,To tak, Pottre..." ,,Ale tak...Lily prosím..." udělal na ni psí oči. Lily se na chvíli zarazila a v očích se ji zablesklo překvapení. ,,Až naprší a uschne." vyplazla na něj jazyk a odešla.
James to nechápal. Proč? Vždyť snažil. Už dlouhý dva roky. Vždycky odmítla s odpovědí ,,Dej mi pokoj Pottre!" nebo ,,S takovým pakem jako jsi ty, bych nešla asi na školní pozemky." Někdy ho úplně inorovala. Jednou mu řekla: ,,Dospěj, Pottre! Uvědom si, že neztrapňuješ nejen sebe, ale i mě." s touhle větou ho probodla zlostným pohledem a odkráčela. Na tuhle větu myslel často. Neustale mu zněla v uších. DOSPĚJ POTTRE! DOSPĚJ POTTRE! DOSPĚJ POTTRE!
,,Fajn!" řekl si ,,Uvidíme, kdo se bude chovat zodpovědněji! Výzva přijata!" a už se mu v hlavě rodil plán. Jako primus bude mít jistý výhody a Tichošlápek s Dvanácterákem a Červíčkem taky pomůžou. Nezapomněl však ani na Elie, jeho kamarádku, která byla ze stejného ročníku i koleje. Né, že by byla vždy na jeho straně co se týče Evansnový, ale rozumněla mu. Hráli spolu famfrpál a i v některých "akcích" jim pomáhala. Kdokoliv se na ni podíval, nepomyslel by na to, že by se "spřáhla" s Poberty. Její vzhled o tom rozhodně nevypovídal. Menší postava se zaoblenými boky, zadkem na proplesknutí, jak říkával Sirius, dlouhými světlě zrzavými s blonďatými proužky vlasy po pás, ofinou do boku, hlubokýma modrošedýma očima a pihama po celém obličeji působila jako holka, která by se takových bejkáren vůbec nezúčastňovala a profesoři ji brali jako studentku, která má ráda svůj klid a nerada vyčnívá z davu. To všechno, co si o ní mysleli byla z části pravda,ale ona zastávala pravidlo, který často používala ,,Jamesi, pravidla jsou od toho, aby se porušovaly. V mezích. Míň znamená víc. Kdy už to ta vaše parta konečně pochopí. Kolikrát jsem s váma byla v akci a nechytili nás? Ani jednou! Tak se laskavě tady přestaň naparovat s plánem, jak znemožnit celou zmijozelskou kolej ve Velké síni. Moc lidí, moc viditelný místo, moc profesorů v blízkosti. Prostě ne."
James se nad tou vzpomínkou musel pousmát. Vždycky měl pocit ji chránit. Byla taková dobrá duše. Sestra, kterou nikdy neměl.
,,Dvanácteráku!" ,,Spím, Tichošlápku. Co chceš?" ,,Přišel ti dopis." řekl pohledný chlapec s bouřlivě šedýma očima a vlnitými havraními vlasy po ramena. Navzdory svému vysokému, slastnému tělu se ladně posadil vedle kamaráda a podával mu dopis. ,,To bude od mamky a taťky." James vzal dopis a v rychlosti přečetl. ,,Tak to vypadá kamaráde, že budeme mít do konce týdne barák pro sebe. Naši musí pryč. Kvůli Voldemortovi. Vrátí se den před odjezdem do školy."
,,Hustý! Doufám, že to nebude nic nebezpečnýho." ,,Prej ne, ale je to tajný. Doufám, že máma nekecala." zasmál se James. ,,Takže, bude párty?" podíval se Sirius na svého kamaráda s nadějí. James vážně přikývl ,,Bude párty."
,,Super! Jdu napsat Removi a Petrovi nebo ještě někomu?" ,,Elie by mohla dojet, co myslíš?" ,,Jasná věc, ta to umí rozbalit. Tak jí můžeš napsat, ať sebou vezme zbytek tý svý holčičí party ne?"
,,Kámo, to není vůbec blbej nápad! Jdem na to."

Milý Remusi,
Naši nejsou celej týden doma. Navrhuji tuto příležitost náležitě využít a udělat mejdan. Budeme tě čekat zítra v 17:00. Napíšeme i Elie.Třeba s sebou vezme i tu jejich holčičí partu. Peterovi taky napíšem. Dej nám obratem vědět, jestli dorazíš.

Dvanácterák a Tichošlápek

Zdarec Červíčku,

dostav se zítra, tj. podělí 28.8. v 17:00 k nám. Bude párty! Remus už to ví. Budem se těšit.
Dvanácterák a Tichošlápek

Drahá Elie,
zítra pořádáme se Siriusem u nás v 17:00 mejdan. Dojdi, rádi Tě uvidíme. Měl by přijít Remus a Peter. Jestli chceš, napiš i zbytku holek z vaší party a dojdite. Hlavně Evansnový.
Dej vědět co nejdřív, jestli přijdeš.
Měj se hezky, James

Potom, co dopisy čekali. Od Remuse přišla odpověď, že přijde a to stejné i od Petra.
Od Elie přišel dopis až večer.

Drahý Jamesi,

Díky za pozvání! Na mejdan rozhodně dorazím. Cam, Rose a Michel dám vědět, ale Lily ne. Proč jí nenapíšeš sám?! Určitě ti odpoví. Nejsem tvoje dohazovačka. Jen se snaž sám.
Těším se na zítra, pa.

Elie

James si přečetl vzkaz od Elie a dal ho Siriusovi. ,,Tak jí napiš. Za pokus nic nedáš. Stejnak tě už několikrát poslala do háje." smál se Tichošlápek. ,Jsi blbej, fakt...jdu jí napsat." James se sebral a odešel z kuchyně do k sobě. Začal psát:

Milá Lily,
doufám, že si užíváš prázdniny. Zítra se Siriusem pořádáme menší mejdan na konec prázdnin. Přijde Remus, Petr, Elie a možná ještě i Cam, Rose a Michel. Začínáme v 17:00. Stačí, když se přemístíš do Godrikova Dolu. Náš barák poznáš hned. Mohla bys mi prosím odpovědět co nejdřív? Budu rád, když přijdeš.
James

Dopis dal do obálky, připevnil na nožku své sovy a poslal. Lehl si na postel, byla půlnoc,ale odpověď nikde. Usínal při pohledu na otevřené okno, kde vyhlížel svoji sovu s nadějí, že by dívka, kterou tak moc miloval mohla přijít.