Perfect Lie

Cruel World

     „ Proč už jsi nevystřelila " ptá se oběť..

vrah odpoví „ znám lepší způsob jak tě poslat ke dnu .. "

oběť sklopí hlavu „ to mě radši zastřelit .. "

vrah se začne smát „ to by nebylo ono příteli .. "

oběť odchází vrah se směje..

     Oběť se usměje „ máš pravdu .. ty nepošleš ke dnu mě, ale já tebe.. " vytáhne zbraň vystřelí a s úsměvem kráčí dál,

ve předu lidi co měla rád a milovala..

stále zbraň v ruce a v hlavě jenom jedno „už nejsem ta kdo vás utěší, ale ta kdo vás pošle tam, kam jste celou dobu posílali mně.. "

     Střílí úsměv na tváři, pak poslední člověk tu zbyl..

Osoba co milovala a v hloubi duše pohrdala..

osoba se ptá „ proč to děláš ?? "

Oběť na to jen odvětí „ ovládl mě vztek, však tebe zastřelit nemohu,

protože tě stále miluji "

     Osoba se usmála a vtáhla oběť do své náruče..

Z ničeho nic všichni postřelení vstávají,

do obličeje se oběti smějí..

oběť chce z její náruče pryč a utéct..

avšak osoba nůž bodla do ní..

oběť padá, všichni se smějí.

     Její milovaná pryč mizí..

oběť uvědomila si, že vše byla hra, vše byl jen sen a ne realita..

jak tak přemýšlí a kouká na slunce,

říká si „ do snu chci zpět.. "

zpět do fantazie kde královna byla..

do fantazie kde mohla rodinu mít,lásku a přátelé..

nemá nic a tak vylezla na místo, kde jí nikdo nemohl najít,

vzala si lano a nechala vše jít..

teď s úsměvem se kroutí a v hlavě si říká „ už mohu být šťastná, ve své fantazii "

     

     Dostala se do ráje kde vše co chtěla měla.. 

konečně šťastně se nadechla a upřímně usmála se..