Magic girl

3. kapitola

Po večeři jsem šla s Poberta a Lily do společensky, Kevin s Denem šli s prefektama na prohlídku. Měla jsem jít taky, ale James řekl, že mě provedou zítra sami. Ještě že nemusím vstávat díky soboto. ,,Aro, co ti to teče po ruce?" zeptal se vyděšeně Remus, všichni začali koukat na mojí pravou ruku. Asi mi začínala krvácet rána, kterou mám z prázdnin. Teď jim to nějak vysvětlit nechci, aby je zbytečně děsit představami, jak to u nás doma vypadá. Lily jsem sice řekla, že se ke mně dvakrát hezky nechovaj, ale to bití jsem nějak vynechala.

,,To nic není jen malej škrábanec." usmála jsem se. Utřela jsem krev z ruky a usoudila jsem, že už to týc nebude a v pokoji si to obvážu. Sirius si mě, ale přeměřil nedůvěřivým pohledem. Přišel ke mně a vyhrnul mi výstřih, ale na zádech až k ramenu. Na rameni se mi táhla taková spirála, on se na mě šokovaně podíval, ten výraz přilákal ostatní.

,,Malej škrábanec, joo? Myslím, že takhle pěkej škrábanec se sám neudělá, navíc to vypadá dost hluboce. Takže mi teď Aro řekneš, kdo ti to udělal?" řekl ještě v celku klidu Sirius. Já jsem si prohlížela prsty a neměla se k odpovědi. Když viděl, že se nemám k odpovědi, tak trochu zrudl. ,,Aro vykopl to." řekl naštvaně. Zase jsem se neměla k odpovědi, teď už byl rudej jak rak. ,,Kurva Aro, okamžitě mi odpověď! Aro nechci na tebe křičet, ale mám o tebe strach ostatně jako všichni. Tak tě prosím,  abys nám to řekla." řekl zoufale, bylo mi ho líto.

Nadchla jsem se. ,,Udělala mi to matka jehlou o prázdninách." řekla jsem stručně. Sklopila jsem hlavu. Všichni překvapeně makali, Sírius vyhrnul tričko na zádech a hned zaspal po dechu. Moje záda jsou od ohnivého biče, od nože nebo jehel ornamenty.

,,Neříkala si, že ti takhle ubližujou." řekla Lilly a hned mě objala.

,,Asi jsem zapomněla a navíc vás nechci zatěžovat svými problémy." tričko jsem zase shrnula dolů.

,,Ro, nechci ni říkat, ale mě bys to někomu říct." řekl James. Znali mě pár hodin a už o mě máj starost. Je to pěkný pocit, když vím, že má o mě aspoň někdo starost.

,,Je milé, že o mě máte starost, ale komu bych to řekla? Matce, kterými udělala nebo otčí, který na tom má taky zásluhy nebo sestra, která se baví mim utrpení. Příbuzný neznám, a když mě bránil jediný můj bratr, tak na to doplatil. Takže se budeme chovat, jakoby stě to nikdo neviděl." ukápla mi slza, když jsem si vzpomněla na bráchu.

,,Ty máš bratra!" vykřikli najednou.

,,Měla. Byl krvezrádce jako já, a když mě jednou bránil, tak ho matka zabila. A proto nebudete řešit, když se mi něco stane." všichni se mračili. Ale v očích byla vidět lítost.

,,Se ještě uvidí." zabrblal neslyšitelně Sirius. Probodla jsem ho pohledem.

,,Ar, tvýho bratra je mi líto." řekla Lily. Já jen zavrtila hlavou a utřela si neposednou slzu.

,,Lily vážím si toho, ale lítosti bylo dost." usmála jsem se, ale byl to smutný úsměv. ,,Co si zahrát na schovku?" všichni nadšeně přikývli. ,,Dva pikaj a schováváme se po celým hradě." možná se ztratím, ale no co.

Počítá James a Lily, ta z toho nebyla dvakrát nadšená. Za to James zářil jak sluníčko. Všichni jsme se rozutíkali po hradě. Běžela jsem nějakou chodbou až jsem došla k místnosti. Otevřela jsem dveře, něco mě tam lákalo, ale nevím co. Bylo tam křeslo a krb, sedla jsem si s tím, že počkám až mě najdou.

Po deseti minutách jsem se nudila, tak jsem se rozhodla prozkoumat místnost. Starý celkem pěkný koberec, polička s pár knihama, obrazy krajin, zamrzlích a letních. Pohladila jsem zimn krajinu a projel mnou chlad, ale nebyla mi zima, spíš naopak teplo. Sedla jsem si na gauč, protože se mi zamotala hlava, znenadání jsem si lehla a propadla se do říše snů, ale bez snů.

Najednou jsem slyšela tlumené hlasy, ale nemohla jsem nic. Pohnout se, otevřít oči, vydat hlásku ani sluch mě neposlouchal. Z ničeho nic si mě vzali dvě silné paže a odnesli. Dál už jsem nevnímala.

Kráčím lesem jako lev. Objevím se na kopci, kde stojí můj bratr a Luke se sestrou. Co mě šokovalo, bylo, že se ti dva předemnou cicmali. Bratr roztáhl paže do objetí. Proměnila jsem se a padla mu do náruče. ,,To bude dobrý sestři, on ani ona ti za nic nestojí." hladil mě po vlasech. Mě bylo v jeho objetí dobře, cítila jsem se v bezpečí a nic mi nemohlo ublížit. ,,Ar, všechno bude dobrý, ale hlavně musíš bojovat. A hlavně nikdo ti nestojí za pláč, obzvlášť sestra ne." s tím se všechno rozplynulo.

Slyším něčí konverzaci blízko mě. ,,Lily, neboj ona bude a je v pořádku." podle hlasu to bude James. Pomalu jsem otevřela oči. ,,To byl pěknej šlofík. Čau lidi." nejdřív se zmateně koukali, ale pak mě všichni objali. Já jsem, ale viděla všech myšlenky.

Lily chtěla skákat radostí. James byl šťastnej, že je vedle Lily a on neřve. Remus myslel na to co by si přečet. Petr na to co bude k obědu. A Sirius to bylo nejzajímavější, myslel jak má jen on sám mě v objetí a už nikdy mě nepustí.

,,Fajn lidi, co dělám na ošetřovně?" pozvedla jsem obočí. Ale pořád jsem byla trochu zaskočená Siriusovou myšlenkou.

,,No, když jsme tě našli, byla si v bezvědomí. Tak tě Sir přenesl sem." vysvětlil Petr. Takže taky umí mluvit a nežrat furt. Kývla jsem. V tom přišla Poppy s léktvarama a prý tu budu do zítra, ráno mě pustí pryč. Byl čas oběda, všichni odešli a já zůstala sama. V tom se mi objevil před postelí bratr.