Začala jsem ho pohledem vyhledávat v cukrárně, ale nikde nebyl. Nemohla jsem ho jenom tak nechat nás sledovat a nevědět kdo to je. Viděla jsem jak se zavírají dveře od dámských záchodů, ale co tam dělá ON. Rychle jsem vstala a holkám ve spěchu oznámila, že fakt nutně musím. Najednou jsem slyšela, že za mnou někdo běží. Byla to Emča, která si o mě asi dělala starosti, myslím, že jsem se chovala opravdu divně.
Když jsme dorazily na záchodky, byla tam opravdu nezvyklá zima(i když byla ZIMA). A už vím proč. Kdo nechává otevřené okno? A najednou Emča zpozorovala blátivé šlápoty bot na parapetu. Bylo to číslo bot asi 37. A... byly to úzké šlápoty. Že bych se spletla? Byla to žena? Obě jsme se překvapené vrátily k našemu stolu a vše povyprávěly holkám. Najednou jsem si uvědomila, jak rychle se všechno stalo, protože až teď k nám přišla obsluha a donesla lístek s pohárama a zmrzlinama, čaji a kávou,... Já si dala čaj a přemýšlela o tom co se stalo, až jsem si málem nevšimla Julči(3. kamarádky), která ukazovala na boty číšnice...byly celé od bláta!
ČTEŠ
NEJHORŠÍ OSLAVA
ActionMám ráda strašidelné příběhy a když se o ně můžu podělit s vámi, tak je to ještě lepší. !VAROVÁNÍ:nečtěte před spaním! DOPORUČENÍ:Lovelydiarycz
