EVERY BREATH YOU TAKE - I'll be watching you /l.s/

Day 3

Awesome123: princezno?

IamBoo: co potřebuješ? jsem venku s kamarády

Awesome123: tak to promiň, chtěl jsem si jen povídat:( nudím se v práci..

IamBoo: fakt promiň, ale kamarády vidím jednou za čas. napíšeme si večer, ano?

Awesome123: ale to budu v baru..

IamBoo: no tak si napíšeme zítra, ahoj.

Odložil jsem telefon vedle sebe a dál jsem ležel v posteli. Nemám kamarády, ale na Harryho nemám vůbec náladu. Jsem to ale hovado, co?

Mobil mi sice furt postiženě ohlašoval příchozí zprávy, ale já to úspěšně ignoroval. Nemám náladu na nic.

Víte, já zrovna nepatřím k těm oblíbeným. Nemám hezký život.

Už od počátku mého studia na Doncasterské střední škole jsem se nezalíbil pár oblíbeným, tak jsem už tyto dva školní roky šikanován jak fyzicky, tak psychicky a jednou jsem byl i obětí kyberšikany.

Nezbývalo mi nic jiného, než zrušit jakékoliv sociální sítě, přes které mi mohli neomezeně psát.

Každý den přicházím domů s modřinami v oblasti žeber a břicha a úspěšně to skrývám. Nezatěžuji s tím jiné lidi. Koho asi tak.. Matka pracuje každý den až do noci a otec se zabil dřív, než jsem se narodil. Kamarády nemám, to už jsem říkal. Prarodiče jsou už též mrtví.

Říkám, nemám příliš hezký život.

Po roce nekonečného breku jsem našel tuto, ne příliš známou, aplikaci, která mi poskytla imaginární plášť neviditelnosti.

Jedině tady vím, že jsem v naprostém pořádku, protože ti naši oblíbenci se přece nebudou zatěžovat hledáním nějaké stupidní neznámé aplikace, když mají ten svůj Facebook, Instagram, Twitter, Musical.ly, Kik apod.

Měl bych je taky, nebýt JICH.

Vždy jsem si přál být oblíbený.

Mít kupu přátel, na které se mohu spolehnout.

Mít chválený outfit.

Mít nepoškozené tělo.

Možná si najít i přítele..

Jenomže.. HODNÍ A POCTIVÍ LIDÉ MAJÍ SMŮLU, JEN SVINĚ SE MAJÍ DOBŘE.