pan Dokonalý

On??!

Probudím se ve stanu, který vypadá přesně, jako ten můj, ale není to ten můj stan. Není tu ani můj kufr, jen baterka na stole. Přijde mi to tu docela povědomí. Už jsem v tom stanu byla.

Stan č. 30.

Ano, je to přesně ten jeden jediný volný stan, ale proč tu jsem? A kdo mě našel a omámil v tom lese?

Je tma a to znamená jediné. Že jsem tu byla celý den a nikdo se mě neopovažoval hledat.

Proč mě ale nikdo nehledal?

Najednou se otevře stan a dovnitř vejde vyšší postava. Rychle oddechuje, jako by před minutou běžel maraton a jde blíže a blíže ke mně. Začínám se ho bát.

,,Neboj se mě Ellis, jsem tvůj přítel" řekne a mně se zobrazuje obrázek z dnešního rána.

*flashback*

,,Budíček, vstávat!!!" slyšeli jsme z venku kluky, jak chodí po stanech, klepou a otevírají je a k tomu pustili do bluetooth repráčku písničku Hello od OMFG. ,,Ku*va, co to jako má být, Krissi?" řekl 'spolubydlící' od Krisse, když nás uviděl v jedné 'posteli'.
,,No co, byla jí zima, tak si šla za mnou lehnout.." řekl Kriss hned v zápětí, na tu otázku, doposud neznámého kluka. ,,To vidím, zase další kurvu si sem vodíš.."

*konec flashbacku*

,,Jak se jmenuješ?" zeptám se opatrně. Ale on hned na mě vyjede. ,,Jediný, kdo se tu může na něco ptát, jsem já. Rozumíš?" řekl se zvýšeným hlasem a já se schovala víc do rohu stanu. ,,A-ano, ro-rozumím". Řekla jsem potichu. Bojím se teď a to dost.

,,To je dobře, protože kdyby ne, musel bych ti udělat něco hodně, hodně špatného. A to by jsi rozhodně nechtěla Ellis. Že ne zlato?" řekl to takovým tím způsobem, jak by to řekl i nějaký masový vrah, co zabil už několik desítek svých obětí a já bych měla být tou další.

Už jsem nedokázala ani mluvit, jenom jsem kývala hlavou a doufala, že mi v tento moment nic neudělá a prostě jen odejde. Jenže jsem se mýlila.

Najednou si sedl ke mně na 'postel' a začal mě osahávat. Nemohla jsem se bránit. Bála jsem se, že mi něco udělá, a tak jsem ho nechala si se mnou dělat cokoliv. Jenže to se mu asi nelíbilo. Nebyl nejspíš zvyklý, že se mu hned každá podvolí. Vždy byl ten, co holku držel Zuby, Nehty. ,,Něco ti povím Ellis." odmlčel se na chvilku. ,,Když jsi utekla. Kriss..." než to stačil doříct, otevřel se stan a v nich stál Dave. ,,Co tu do háje děláš Elijahu?" řekl nakvašeně Dave a odstrčil Elijaha - teď už vím jak se jmenuje - ode mě pryč a když mě uviděl. Zalapal po dechu. Rychle mě vyvedl ze stanu od Elijaha a šel se mnou pryč.

V polovině cesty mi došlo, kam jdeme. Jdeme k vedoucím. Ale nevím, co bych jim měla říct. Že mě chtěl znásilnit Krissův spolužák?

Už jsme došli ke stanům našeho vedoucího, zaklepala jsem na stan a počkala, jestli nevyjde někdo. Nevyšel, tak jsem šla s Davem k jeho stanu.

Měl stan sám pro sebe, tam jsem si lehla na druhou 'postel', prý aby mě měl na očích. Bylo to od něj milý. Je moc hodný, ale v srdci je nadobro Kriss. Ještě naposledy jsem se podívala na něj a usnula jsem.

,,Povídejme se, kdo to tady je? Že by naše malá ufňukaná Ell?" řekl vysoký kluk. ,,Ne, to není naše, to je přeci Krisse" *všichni se začali smát* ,,No tak Ell, snad si nemyslíš, že by s Tebou ztrácel čas..." ,,Nebo by s tebou chodil..." ,,Nechte mě na pokoji" řekla jsem odhodlaně, ale oni nepřestávali. ,,Zlato, zlato... On má na lepší než jsi TY" ,,To není pravda!!"povídám.....

,,Ellie! Ellie, vzbuď se!!" třásl se mnou. ,,Byl to jen zlý sen, Ellie" mluvil na mě, ať se uklidním. ,,Omlouvám se Dave.." nejspíš jsem ho probudila. ,,Dave?? Já nejsem Dave!"

Teprve teď jsem otevřela oči a vidím, jak nade mnou stojí Kriss a má v očích otazníky.

Tak toto jsem pokazila... A to dost...

★Maky★