pan Dokonalý

Stan č. 30

Rychle jsem dojedla a šla do toho stanu. Najednou se otevřel a vešel....?

_______________________________________
_______________________________________

A vešel Dave ,,Ahoj, co ty tu tak sama? Můžu za tebou?" no, sice jsem čekala na Krisse, ale než dojde, to taky bude nejspíš trvat. ,,Jistě, že můžeš jít za mnou, ale za chvilku dojde Kristián a chtěla bych s ním o něčem mluvit, takže... " než jsem stačila dokončit větu, už to za mě udělal někdo jiný. ,,Takže bys měl odejít Dave. Zmiz!" řekl nabroušeně Kriss a Dave hned vypadl ze stanu, div že nezakopl o své nohy. Nejspíš z něj má velký respekt.

,,O čem jsi se mnou chtěla mluvit?" zeptal se mě, ale já nevěděla, co mu mám říct. Jsem v háji. ,,Já jsem nechtěla, aby...no...já...nevím" blábolila jsem, protože jsem nevěděla, jak to vysvetlit. Tehdy jsem si vzpomněla, že mi chtěl něco říct. ,,Nechtěl jsi mi ty něco povědět?", řekla jsem trošku nervózně, ale v mžiku jsem už měla jiné pocity.

Jeho ruka se střetla s tou mojí a začal se pomalu přibližovat. Celou dobu nespouštěl oči z mých rtů, až nakonec se jeho rty přitiskli na ty mé. Dokonalý pocit štěstí a úlevy, že to co cítím já, cítí i Kriss. Z ničeho nic se odtáhl. ,,Moc se mi líbíš Ell. Myslím, že Tě Miluju". Co mám dělat? Začínám se červenat. ,,K-krissi, c-co to po-povídáš?" řekla jsem roztřeseně. ,,Miluji Tě Ell a už to nemůžu nadále tajit. Chtěl bych být ve tvém objetí, utápět se ve tvých krásných očích, líbat tvé plné rty, oh princezno, jak moc Tě Miluji" toto bylo tak moc hezký, až jedna kapka mé slzy dopadla na jeho ruku. ,,Neplakej princezno, tvé slzy jsou velmi cenné".

Jak je možné, že mám takové štěstí?

Pohladila jsem ho po tváři a objala jsem ho. Cítila jsem jeho dokonalou vůni. Byla jsem jako na drogách.
Z mých myšlenek mě probere až něco mokrého, ale zároveň krásného. Opět jsem cítila jeho rty na těch mých. Chtěla jsem víc a víc cítit jeho jazyk v mé puse a objímat ho. Byl to jako ten nejlepší sen, ze kterého jsem se nechtěla probudit.

Bohužel nás někdo vyrušil. Byla to vysoká postava s baterkou. Teprve teď jsem si uvědomila, že je už večer a blíží se k večerce, která byla o půl 11. Byl to učitel a já už jsem si myslela, že pojedu hned domů. Bála jsem se, co řekne. ,,Do půl hodiny je večerka, tak ať jste oba dva každý ve svém stanu." oddechla jsem si. A myslím si, že i Krissovi spadl kámen ze srdce. ,,Ell..." řekl mi roztřeseným hlasem a pokračoval slovy ,,Miluju Tě" ,,Taky Tě Miluju" a s těžkým srdcem jsme se rozloučili každý do svého stanu.

V noci před spaním jsem nad dneškem přemýšlela a vymýšlela jiné scénáře, jak by to bylo jiný, kdybych udělala něco jiného, kdybych se zapletla s Davem kdyby nedošel Kriss včas, nebo co by se stalo, kdybych po Krissovi vyjela a ztratila s ním své panenství. Z toho přemýšlení jsem nakonec usnula kolem druhé ráno.

V noci mě však probudila noční můra po které jsem už neusnula a to jsem spala sotva 3 hodiny.

,,Krissi, neodcházej, prosím, potřebuju tě. Náhle Kriss skočil ze skály. Já běžela za ním, ale nedokázala jsem mu už pomoci. Byl po smrti a já skočila za ním do chladných vod."

††††††††††††††††††††††††††††††††††††††††††††††††††††††††††††††††††††††††††††††††††

Omlouvám se, že dlouho nevyšla kapitola, byla jsem velmi zaneprázdněná, ale snad už to bude jenom lepší😊😘
Právě začínám psát hororovou knížku HORROR V LESE, tak můžete zkouknout😊😍😘

★Maky★