Dirty secret (HS - FF / cz)

Prolog

,,Tohle nemůžeš myslet vážně!" křikla jsem na svého otce, který seděl k koženém křesle v jeho pracovně. ,,Ale můžu, Allyso. Jsi má dcera a já tvůj otec." řekl klidným hlasem a dále pokračoval v četbě ranních novin. ,,Už jsem dospělá! A to znamená, že si můžu dělat, co budu chtít." založila jsem si ruce na prsou a nehodlala odsud odejít dřív, než vyhraju. Kusy potištěného papíru položil na svá kolena a podíval se na mě pohledem, kterým se na nás kouká jen tehdy, když něco provedeme. ,,Abychom si rozuměli," odmlčel se. ,,Dospělá budeš teprve až za dva roky. A pokud ti to nevyhovuje, můžeš se o sebe začít starat sama mladá dámo. Najdi si práci, bydlení, odstěhuj se a buď dospělá." odpověděl mi naprosto klidným hlasem a dále se se mnou odmítal bavit. Tento boj jsem očividně prohrála.

Otočila jsem se na patě a vešla do kuchyně, kde na barové stoličce seděla má sestra. ,,Tak jak to dopadlo?" uchechtla se, jelikož podle jejího výrazu bylo zřejmé, že celý rozhovor slyšela. ,,Proč se ptáš, když jsi pravděpodobně všechno slyšela?" odbyla jsem ji a do sklenice si nalila vodu. ,,Ale notak," usmála se přívětivě. ,,Zkusíme ho nějak obměkčit, aby nás pustil obě. Ano?" natáhla se přes kuchyňskou linku tak, aby se mohla dotknout hřbetu mé ruky. Usmála jsem se na svou sestru a byla jí vděčná, že mi chce pomoct.

,,No nic. Pádím za Harrym a ty," ukázala na mě jejím pravým ukazováčkem. ,,Usměj se! Není konec světa." mrkla na mě a přes levou ruku si přehodila jeansovou bundu. Někdy jsem svoji sestru nenáviděla, ale občas ji mám snad i trochu ráda. Posadila jsem se na koženou sedačku a na kolena si položila svůj laptop. Rozklikla jsem si složku, kde jsem měla uložené své oblíbené filmy a měla v plánu si jeden pustit, ale k mému neštěstí přišla domů má máma. Blond vlasy měla stáhnuté do drdolu, rozepla si béžový svetřík a kabelku položila na linku. ,,Tak jak bylo?" Zeptala se s úsměvem a já měla v plánu říct všechno. Laptop jsem odložila a šla jsem se posadit na barovou židli, abych jí byla blíž. ,,No, ani nevím kde začít," odmlčela jsem se a udělala přemýšlivý výraz. ,,Ale abych to shrnula, tak táta mě nechce pustit s Abby a s ostatními na víkend k jezeru." založila jsem si ruce na prsou. ,,Pokud jede i Jasmine, tak nevidím důvod, proč bys měla zůstávat doma." Ze skříňky vytáhla bílý hrnec a položila jej na plotnu. ,,Takže to znamená, že můžu jet?" Nadzvedla jsem jedno obočí a máma přikývla na souhlas. Poděkovala jsem jí, vzala si svou oblíbenou mikinu a vyrazila k central parku, kde mám sraz s Abby.

Někdy jsem si opravdu připadala jako malé dítě. Neustále jsem se musela rodičů na vše ptát, aby mi něco dovolili, ale u Jasmine to bylo jiné. Možná to bylo tím, že ona byla ta chytřejší, oblíbenější a hodnější. A já? Já byla pravý opak.

+++

,,Tak jak jsi to domluvila?" usmála se a čekala na mou odpovědět. A v tom mi v hlavě cvrnkl nápad. Smutně jsem se na ni podívala a záporně zakývala hlavou. ,,Mrzí mě to Abby. Tak moc jsem s váma chtěla jet, že nakonec i pojedu." řekla jsem se smíchem a sledovala její zmatený výraz. ,,Můžeš?" Vykřikla nadšeně a vtáhla si mě do jejího medvědího objetí. ,,Proboha, to je dokonalý! Budeme si muset naplánovat playlist na celý víkend a taky musíme stihnout spoustu věcí a ...." hned jsem ji zarazila, když jsem poznala, že jen tak nepřestane mluvit. ,,Zpomal ano." zasmála jsem se. ,,Spíš bychom měly vyřešit to, jak se zbavit Jasmine." ,,S tím bych si hlavu nelámala. Jede i Claudie, takže určitě budou spolu." udělala znechucený výraz. Mě a Abby spojuje jedna hodně podstatná a důležitá věc. A ptáte se jaká? Obě dvě nesnášíme své sestry.

+++

> Vítám vás u svého úplně prvního příběhu tady na wattpadu. :3

> Ráda bych jsem se vás zeptala, co si o tomto příběhu myslíte a byla bych ráda, kdybyste mi váš názor napsali do komentářů. :))

> Na novou kapitolu se můžete těšit během zítřka ... ikdyž těšit bych to zrovna nenazvala, protože s tímto příběhem začínám a pravděpodobně ho zatím ještě nikdo nečte. :D

> Ale i tak bych byla ráda za VOTES a případný komentář. :))