„Půjdu už spát," oznámil trochu nejistě Cuddyové.
Bolest hlavy polevila a i nepříjemná motolice ustoupila natolik, že se cítil schopný vstát.
„Jak vám je?" zeptala se starostlivě. Položila mu dlaň na čelo a posvítila mu do obou očí slabou baterkou. Starala se o něj už pár hodin, od chvíle, kdy jí pozvracel boty a sesunul se pod stůl ve své pracovně. Vyvolat si migrenózní stav, aby dokázal chybnou studii bývalého spolužáka, byla pitomost. Teď už to věděl.
„Je to lepší," odpověděl popravdě. „Můžete jít klidně domů."
Zaváhala. Narovnala se a řekla: „Přespím tu."
Jeho obočí překvapeně vyletělo vzhůru. „Tady?"
„Ano, tady," opáčila. „Po tom, co za drogy jste do sebe dneska nacpal, se může stát cokoliv."
Mlčel a překvapeně se na ní díval.
Potom pokrčil rameny a namáhavě vstal. Jemně ho podepřela za paži. Jejich pohledy se na pár vteřin setkaly a House pocítil jemné šimrání v okolí žaludku.
„Zvládnu to," ujistil ji a odešel do koupelny.
Shodil ze sebe oblečení a vstoupil do vany. Nechal na sebe dopadat proud teplé vody a cítil, jak celé tělo začalo relaxovat. Sáhl po šamponu, nanesl jej na dlaň a poté ho vpravil i do vlasů. Spláchl pěnu a natáhl se pro tekuté mýdlo. Zatímco se myl, myšlenky mu téměř jako vždy zalétaly k ženě, jež mu právě okupovala obývák.
Přemýšlel nad tím, jak její vždy upravené vlasy asi vypadají, když spí. Snad lehce zpocené, rozcuchané, dokonale ladící se spánkem zrůžovělými tvářemi. Rty pootevřené, zvedající se hrudník, tiché dýchání...
House sebou trhnul a zjistil, že místo toho, aby se poctivě mydlil, si jeho dlaň pohrává s tvrdnoucím přirozením. Ještě párkrát se pohladil, ale pak se přinutil přestat. Rezignoval na to, že by mohla erekce odeznít, představy v jeho mysli byly příliš živé, jenže věděl, že pro bolavou nohu není na podobnou činnost vana na stojáka nejlepším místem.
Vypnul sprchu, opatrně vylezl na kobereček a zlehka se otřel. Nemohl si pomoct a dopřál své již plné erekci pár krátkých, naprosto neuspokojivých tahů, načež si omotal ručník kolem pasu. Otevřel dveře koupelny, opustil ji a vzápětí zůstal stát jako opařený.
Cuddyová stála pár kroků před ním a dívala se na něj skoro stejně překvapeně, jako on na ní.
Nejprve mu chvíli hleděla do tváře, poté sjela pohledem níže, a vzápětí se vrátila se zrudlými tvářemi zpátky k jeho očím. House pod návalem vlny vzrušení silně stisknul zuby. Klidně jí oplácel pohled, ale uvnitř něj všechno vřelo. Nohy se chtěly rozejít kupředu, ruce se chtěly dotýkat, ústa líbat...
Čekal, že vyklidí pole a půjde si do kuchyně pro něco, čím by to leknutí zapila. Ale ona jen dál nehnutě stála. Chvílemi přerušila oční kontakt, protože její zrak padl na jeho nepřehlédnutelně se vzdouvající ručník. Rozpačitě si přejela rukou přes obličej, uhnula pohledem a natočila se k němu trochu bokem.
„J...já..," vykoktala, „byl jste tam dlouho. Jen jsem měla strach, jestli ... jste v pořádku."
„Úplně," řekl stručně.
Její zrak znovu na zlomek sekundy sklouzl k jeho rozkroku...
Hltá mě pohledem?, pomyslel si House. Že by se jí líbilo, co vidí?
