My problems

#2 KONEČNĚ!

Zrovna jsem se pretočila na stranu. Nejdřív jsem se dívala z okna a snažila najít aspoň náznak pohybu. Prostě něco co budu moct sledovat a nebudu se nudit. Nic. Pořád nic. Proč se venku nic neděje?! Moje oči po chvíli klesly dolů. Na postel, kde ležel ten kluk. No dobře no. Možná, když se naskytne příležitost se s ním bavit, tak to udělám. I přes to, že měl zalepený oko a pod druhým okem kruh, jako kdyby byl unavený, přitom spí už hrozně dlouho, byl hezký.

Hrozně jsem se nudila, tak jsem si vzala mobil. Byla tu veřejná wifi, připojila jsem se a pustila si youtube. ,,Snad ho to nevzbudí," řekla jsem si v duchu. Neměla jsem totiž sluchátka, ale dala jsem si to na nejmenší hlasitost. Moc na youtube nekoukám, ale ve složce mám nějaký videa, kdyby jsem se náhodou nudila.

Pustila jsem si nějaký film, ale zhruba v polovině toho filmu, mě to začalo nudit. Mobil jsem vypla a položila zpět na noční stolek. Znova jsem se podívala na toho kluka. ,,Sakra Nicole, co s tebou dneska je?!" okřikla jsem se v duchu. Stejně by se se mnou nebavil, málo kluků se se mnou chce bavit. Pořád jsem na něj koukala, když se najednou vzbudil! Otevřel oči a podíval se na mě, usmála jsem se na něj a on taky.
Ó můj bože, já snad zešílím, on je tak hezkej!
,,Ahoj, já jsem Jay" řekl ten kluk.
,,A- ahoj", odpověděla jsem, ,,Já jsem Nicole". Moje myšlenky chtěly křičet. On se se mnou baví!
Chvíli jsem jen leželi a koukali se na sebe. Měl tak krásné oči. Po pár minutách prolomil to ticho, které mezi náma panovalo.

,,A co děláš tady v nemocnici?, zeptal se a zase se pousmál. Pocítila jsem ale, že ho to bolí. Možná jsem si jen nevšimla a měl natržený ret. Proto by ho to mohlo bolet.

,,Zlomila jsem si nohu na tanečním vystoupení, co ty?", odvětila jsem
,,No......trošku jsem se popral s jedním klukem, šel jsem s mladším bratrem domů a chtěli si nás podat a já chtěl zachránit Jacka. Jack je můj mladší bratr. Tak jsem tu skončil s monoklem u oka, odřeným kolenem, otřesem mozku a poškrábanýma zádama.", řekl Jay.

Zase jsme na sebe jen koukali a nic neříkali.

,,Jo a natrženým rtem." zase prolomil to ticho a zasmál se.

Nevěděla jsem co mu na to říct a tak jsem se zeptala jak je na tom jeho bratr.

Nějak jsme se zakecali a povídali si asi do deseti. Byla jsem celkem unavená, ale jen tak se mi nepoštěstí si takhle povídat s klukem. Asi jsme mluvili moc nahlas, protože okolo desátý hodiny přišla sestřička. Že prý tu jsou malý děti, který už chtějí jít spát. Než odešla, řekla nám, že už máme jít spát taky, dopovíme si to zítra.

Sice jsme zhasli, ale povídali jsme si asi do půlnoci. I po zhasnutí lampičky, tam totiž bylo světlo. Měsíc jsme sice neviděli, ale asi byl úplněk, jinak by tu nebylo takový světlo. Jay pořád o něčem mluvil a já mu už ani neodpovídala. Byla jsem unavená, tak jsem ho jen poslouchala a po chvíli usnula.

Konečně druhá část a celej příběh od znova. Nějak jsem úplně zapomněla na psaní no😂