Anorexie

Prednaska ve skole

Stoupla jsem si ..celá místnost lidi na me koukala ,nemluvili ,netleskali.. jen se dívali . Po dlouhém přemýšlení jsem nakonec řekla "prosím poslechnete si můj příběh "
Byla jsem tak unavená.
Byla jsem tak unavená jen vstát z postele.
Byla jsem tak unavená z toho jak si všichni mysli ze jsem v poradku i kdyz jsem uvnitř umirala .
Byla jsem tak unavená z každé zkurvene věci v mem životě .
Zkratka to byla správná osoba , zlý čas a správný čas , zla osoba .
K anorexii vás bohužel muže vést i internet . Je až neskutečně kolik stránek vám vyjede . Ale je daleko méně stránek kde vám s ni pomáhají než těch který vám ji přibližují . Obzvlášť me ovlivnil tento text ( dam sem jen kousek prosím neridte se jim ,chci pouze poukázat na tu faleš a drzost tohle někomu psát )
Máš hlad ?podivej se na to co chceš sníst . Mas opravdu hlad ? Jsi hladová ? Premyslej o tom , jak se teď citis bez jídla dobre. Jdi se podívat do zrcadla a napis si co všechno na sobě chceš změnit .. tenhle dopis je plný těch sraček a konci větou .."porad mas hlad ?" Jak krátká to otázka a jak dokáže člověka ovlivnit . Nedokážu pochopit tu drzost cpát tohle někomu před nos . Ja to dřív ale bohužel neviděla . Až teď mi dochází jak jsou lidé slepí jak nedokážou vidět ze se jim člověk ztrácí před očima.
Kdyz touto nemoci trpíte pripadate si jako s démonem v těle . Jste úplně jiný člověk ,jste posedlí nejíst . Po par týdnech neskutečný bolesti se vám uleví a ona do vás každy den ( anorexie) mluví a premlouva vás aby jste nejedli. Byla to nejhorší chvile mého života .
Neustále jsem si říkala ..chci být krásná ,chci být prázdná a křehká ,tak jako panenka z porcelánu . Chci létat a vznášet se na vodě . Chtěla jsem jit na dlouhou pouť se svým andělem a ďáblem v těle .take jsem měla jednu velmi oblíbenou větu . Jíme pro to abychom žili ale nežijeme pro to abychom jedli .
Být hubena bylo to jediné co jsem chtěla . Bylo to to jediné co me naplnovalo a zároveň ničilo můj život . V jednu chvilku ,když jsem viděla jídlo na stole mi ma hlava řekla "Jo to jidlo vypadá dobre ale ty ,ty budeš vypadat mnohem lépe "nenáviděla jsem ten hlas a přitom jsem ho chtěla slyšet každy ,každicky den . Umirala jsem pro dokonalost ,chtěla jsem být dokonalá ,chtěla jsem být krásná jen pro něho . Chtěla jsem slyšet ty věty jak jsem hubena a jak mi to sluší . Ale na chvilku jsem se zarazila ..bolelo me to ,bolelo me srdce ,bolelo me prázdný žaludek ,bolelo me jen pomyšlení ze tohle všechno dělám jen pro kluka který me ani nechce ,bolelo me jak jsem tím ublizovala lidem okolo sebe , Bolelo me jen to jak jsem to mohla dopustit . Pak to ale přišlo ..hlad te bolí ale stojí za to být stihla ,nepremyslej nad tím ja te ochráním ,hladovenim mas vše pod kontrolou . Tenhle hlas me ale vždycky odstrcil od uzdravení se , nezažila jsem nic horšího ,nic jiného me takhle moc nebolelo . Vecer jsem plakala pod peřinou . A nemohla jsem ten hlas dostat z me hlavy . Slyšela jsem ho neustále porad a porad . Ale pak to z ničeho nic přišlo ..hlas mi řekl "raději být mrtvá než tlustá nemyslíš ?" V tu chvilku jsem se zamyslela ..doprdele vždyť ona chce abych se zabila ..ona me chce zabit ..tohle nemůžu dopustit . A pak to přišlo podívala jsem se do zrcadla a nikdy,nikdy jsem neviděla tak skaredou osobu . Viděla jsem své kosti , viděla jsem svou pater a zebra co mi koukala z hrudi .
Nikdy jsem se takhle neviděla ,nikdy jsem na sobě neviděla své kosti a to jsem se do zrcadla divala každy den . A tak začal můj boj a Anou. Bohužel to nebylo tak snadné ..vůbec to není snadné ale to ze si uvědomíme ze trpíme touto nemoci je obrovský pokrok a krok k cílů .
Takhle to jeste trvalo několik měsíců ..ano asi se divíte ale bylo to jednou nahoru a jednou dolu . A ja jsem do toho spadla ale dokázala jsem se zase zvednout . Kdyz jsem se o tom bavila s kamaradama ..tak me nikdo nebral vázne . Poslechli si me a tím to skončilo ..dokonce se mi vysmali . A to byla další kapka k tomu abych do toho zase spadla a o krok se vrátila ke startu . Pak mi ale Ana řekla "můžeš se snažit jak chceš ale me se nezbavíš ,budu s tebou porad a porad ,budu te pronásledovat do konce tvého života ..nedokážes to ,nedokazes vůbec nic "
Můj hlas v myšlenkách se změnil uz na me nebyla hodna jako vždycky . Chtěla me zabit a neprestavala se snažit. A to byla kapka k úspěchu a vítěztví . Protože ja se zvedla a řekla jsem jen jedno slovo ..to jedno slovo které vám pomůže a zachrání život "ne" nemůžu říct ze to bylo hned ..to rozhodne ne ale ja to dokázala a postavila jsem se na vlastní nohy a Anu  jsem doslova vytáhla ze svého těla . Tak skončil můj boj s Anou ..bohužel kdyz to nikomu neřekneme  bojujete sami a nejhorší na tom je ze bojujete se svou hlavou . Je to boj v jednom těle ,bojujete proti sobě . Ten boj je jeste horší jak celá ta anorexie ale stojí za to . Stojí za to ,protože ja chtěla zit ..chtěla jsem mít zase děti , chtěla jsem zažít lásku u které se nebudu pretvarovat a měnit se. A díky těmto větám jsem to dokázala zastavit.
Další kapitola je za nama ..zatím jenom takový rozjezd . Ale chystám další díl který bude zase o něco lepší ..nebo v to doufám . A aby jste věděli ..cely příběh píšu z hlavy ..a z různých zkušeností.