Jely jsme stejným policejním autem, ale nesměly jsme spolu mluvit.
Já toho po pravdě ani nebyla schopna.
A myslím, že ty taky ne.Něco hluboko uvnitř mi říkalo, že se to vyřeší a vysvětlí, ale myšlenkové pochody mi přerušovaly blikající majáky.
Z předtím použitého alkoholu a všeho toho zmatku se mi zvedl žaludek.
Bylo to, jako když se člověk zasměje na pohřbu.
Jen s tím rozdílem, že jsem se místo smíchu pozvracela. A pohřbila tím policistovy kalhoty.
V pohřební náladě a nevhodné situaci.
![](https://img.wattpad.com/cover/90893357-288-k17461.jpg)
ČTEŠ
Rainbow Girls in Love [cz] /shortstory ✔️
ContoByly jsme dvě zamilovaná, duhová stvoření. Bez pravidel. Bez hranic. 20. 3. - #122 v kategorii Povídka