8.

35 8 3
                                    

Právě je 6:30 a já se převaluju v posteli a u toho si povídám s Clare.
"Kdyby jsi tam letěla taky, bylo by to lepší." Pronesla smutně Clare.
"Vždyť to budou jen 4 týdny, až se vrátíš, tak si to pořádně užijeme." řekla jsem, a povzbudivě se usmála.
"No jo, jenže já počítala, že tam pojede i Devin." řekla. Poslední dobou o Devinovi dost často mluví. S Devinem jsem se nikdy moc nebavila, vycházela jsem s ním jako se všemi kluky z naší třídy. Ale teď jsem se docela sblížila s Rayem.
"To už je tolik? Už se půjdu nasnídat. Udělám palačinky, chceš taky?" Zeptala se a oblékla si župan.
"Jojo prosím, už půjdu taky." Odpověděla jsem Clare a zamířila ke skříni.
"Dneska je poslední den školy!!" Zavolala nadšeně když scházela se schodů.
"To znamená, že dneska odjíždíš." zamumlala jsem si pro sebe.
Abych vám trochu upřesnila plán dne - dnes půjdeme normálně do školy, protože je pátek. Dneska nám škola končí ve 13:00 a ve čtyři hodiny nastane ten smutný okamžik, Clare odjede do Francie. Včera jsme zvládly nákupy, rodiče volali, že nebudou moct přijet v den odjezdu proto přijeli už včera a rozloučili se.
"Máš tady ty palačinky!!" Vyrušila mě z přemýšlení Clare.
"Už jdu!" zavolala jsem na ní.
Ze skříně jsem vzala bílí overal (média) a vydala se rychlým krokem do koupelny. Udělala jsem si vysoký culík, vyčistila si zuby, opláchla jsem si obličej a lehce se nalíčila. 

Seběhla jsem schody, sedla si ke stolu a společně s Clare jsme začaly pojídat palačinky. Až jsme dosnídaly, vyšli jsme před dům a společně s Dominikem, Nataly, Kate, Devinem a Rayem jsme se vydali do školy. Ani chvilku nebylo ticho, pořád jsme mluvili. Ray se na mně na chvíli podíval, ale kdykoliv se naše pohledy střetly okamžitě jsem odvrátila zrak.

_______
Je 15:00, což znamená že za hodinu Clare odjíždí, naposledy si kontroluje věci a sedáme na autobus, jedeme na letiště.

Na,letišti byl hrozný chaos, půl hodiny jsme tam čekali, než přišel okamžik odjezdu.
"Ahoj Christi, budeš mi chybět." řekla Clare a objala mě.
"Ty mě taky. Za 4 týdny se uvidíme, už teď se mi po tobě stýská." řekla jsem smutně...
"Tak ahoj." řekla a odešla.
"Ahoj." řekla jsem, a naposledy Clare zamávala.

Ach jo, čtyři týdny bez Clare, pomyslela jsem si když jsem jela autobusem na zpět.

Z pohledu Clare:

Už letím asi čtyři hodiny a další dvě mě čekají...
Pořád musím myslet na Devina, byla bych ráda kdyby jel taky. Nevím jestli by nebylo lepší kdybych si prázdniny užila doma. Ale ne, tady si to taky pořádně užiju.

_______
"Tak jsme na místě. Rozdělte se do dvojic, budete na pokoji po dvou."  řekla naše třídní Smithová.
"Clare?" Ozvalo se za mnou.
"No?" Odpověděla jsem Rayovi.
"Nataly a Kate chtějí být spolu, tak co kdyby jsme si jeden pokoj vzali my dva? "
"Ehmm...no...dobře."  odpověděla jsem nejistě.
"Supeer, tak pojď, berem apartmán." řekl a zazubil se.
"OK."

Když jsme došli do apartmánu, bylo to tam prostě nejlepší a hrozně velký, jediná věc, která mě netěšila, byla že tam byla manželská postel-budu muset spát v posteli s Rayem.
"Hmm, společná postel, to si nechám líbit." Pronesl Ray a ušklíbl se.
"Rayi, nech toho, nebo budu spát na zemi." odsekla jsem...

Bylo mi divné, že učitelé dovolili Rayovi, že se mnou může být na pokoji.

Ale teď se musím rychle vybalit, protože za 10 minut máme být ve společenské místnosti, učitelé nám řeknou co budeme dělat zítra.

"Tak, dnes už jste určitě unavení, takže se po zbytek dne zabydlete ve svých pokojích, no a zítra se půjdeme podívat na Eiffelovu věž." Oznámila nám Smithová s všichni se odebrali do  svých pokojů.

"Noo, a co budeme dělat?" prolomil ticho Ray...
"Nevím." řekla jsem a podívala se na mobil, bylo 23:11...
"Tak si budeme povídat." navrhl Ray...
"O čem?" zeptala jsem se...
"O čemkoliv, dej mi otázku a já se pak zeptám na oplátku tebe." řekl a lehl si na postel...
"Máš rád Christi?" zeptala jsem se...
"Hmm...no..jako je pěkná a hodná, ale mám v rád někoho jiného." Odpověděl mi...
"Teď se zeptám já, co si myslíš o Dominikovi?"
"Nikdy jsem se s ním moc nebavila, ale myslím si, že je v pohodě." Odpověděla jsem...
"Dobrou noc." Ukončila jsem hru, protože jsem nechtěla aby se mě Ray zeptal na něco osobního...
"Dobrou." řekl a lehl si blíž ke mně, já jsem se odsunula a asi za 5 minut usnula...

Ahoj zlatíčka, je tu další kapitola. Doufám že se líbí. Další kapitolu bych viděla tak na sobotu. Opravdu moc děkuju za hlasy a přečtení. Jste úžasní a mám vás mooc ráda :-*

Veronika

Best sisters forever [POZASTAVENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat