Co Kdyby...[Vikturi Fanfiction]

4. kapitola

Viktorův pohled

Domluvil a vítězně se na mě podíval. Sklopil jsem zrak. ,,Je to pravda?" Zeptal se mě Yuri, který měl jistě co dělat, aby se nerozplakal. Měl jsem chuť Yuriho vzít, všechno mu vysvětlit, ale nedokázal jsem to. Věděl jsem, že pokud Yuri něco chce, dožaduje se toho. Kývl jsem. Spustily se mi slzy, čekal jsem řev, ale místo toho se mi dostavily zvuky, jak se otáčí a utíká pryč. Zvedl jsem hlavu a podíval se za Yurim. Mé nohy se nedokázaly pohnout. Někdo mě otočil zpátky. ,,Tak jdeme Viktore! Musíme si promluvit o mém programu!" Zavelel Yuri, ale já se otočil a běžel za Yurim, který mě už určitě zavrhl.
Běžel jsem k němu domů, ale nájemníci říkali, že tady nebyl.
Kam by mohl jít? No tak Viktore, mysli! Přemýšlel jsem. Rozběhl jsem se k divadlu.
Dveře byly otevřené, tak jsem vstoupil. Yuri tančil. Šel jsem pomalu a nenápadně za ním. Po pár metrech jsem nemohl vydržet, jak se tu plížím, zatímco mě Yuri snaží vytěsnit ze vzpomínek. Yuri si mě všiml, přestal a začal obhlížet možné východy. Rozběhl jsem se za ním a využil jeho zkratu. Když jsem byl u něj chytl jsem ho pro jistotu za ruku, přitáhl si ho k sobě a silně ho objal tak, aby se nevykroutil. Plakal jsem. Plakal jsem kvůli tomu, že to Yuri ví, kvůli tomu, že mě nebude chtít poslouchat a ani mi neopustí a hlavně, že mě Yuri zřejmě nenávidí. Svíral jsem ho pevně, ale přesto jsem se mírně třásl. Nedočkal jsem se sevření z Yuriho strany, ale chápal jsem to. ,,Yuri, prosím, než cokoliv uděláš, vyslyš mě." Začal jsem. Šance získat Yuriho zpátky visí na jemné nitce, která se může jediným špatným slovem přetrhnout. ,,Chtěl jsem ti to říct. Ano, ostatní ženy jsem opustil vždycky, když jsem měl odjet. Byly všechny stejné. Neměly mě rády, jen chtěly slávu a bohatství, o lásce se nemohlo hovořit. Ty jsi jiný. Žádná se mě nezastala, když mě někdo shazoval, žádná nebyla tak milá a nenabídla mi teplou postel a jídlo, neobjaly mě, když jsem měl zlý sen. Hned první den od seznámení myslely jen na to, jak se se mnou vyspí. Přetvářku, kterou jsem tolik nenáviděl jsem jim zahrál, ale vybral jsem si daň, aby věděly, jak se chovat. Tobě bych to nikdy v životě neudělal. Celý život bych se jinak musel nenávidět za to, co jsem ti udělal. Plánoval jsem, že si najdu čas a přiletím za tebou na Kyushu. Toho, co se stalo včera nelituji, právě naopak, jsem za to rád. Yuri, tohle není přetvářka, říká to mé srdce, ve kterém tě mám a stále křičí tvé jméno. Miluju tě Yuri." Dokončil jsem, pustil Yuriho a čekal, co udělá. Yuri se rozbrečel ještě víc. Krotil jsem se, abych ho znovu nevzal do náruče, protože i to by mohlo rozbít Yuriho křehké srdce. ,,Jsi idiot Viktore." Řekl zlomeným hlasem. ,,Ano, jsem idi-" nedokončil jsem větu, protože mě Yuri objal. Nevěřil jsem tomu, ale Yuriho ruce kolem mého těla mě donutily tomu věřit. Objal jsem ho a tiskl ho k sobě. ,,Jsi Idiot..." Dodal ještě. Pak jsem ucítil, jak se mě pokoušel odstrčit. Nechal jsem ho. ,,Yuri, pochopím, když mě už teď nebudeš mít rád." Řekl jsem. Chytl mě za kravatu, přitáhl k sobě a políbil. ,,Baka!" Křikl a i když jsem mu nerozuměl, jsem si jist, že je to nadávka. Políbil mě znovu, tentokrát vášnivěji. Podíval se mi do očí a pousmál se. Rozbrečel jsem se štěstím. ,,Yuri!" Objal jsem ho a mírně zvedl do vzduchu. Chytl jsem mu hlavu a políbil jeho jemňoučké rty. ,,Miluju tě, Yuri." Pošeptal jsem. ,,Já tebe přece taky Viktore." Pošeptal a mé srdce udělalo nádherný čtyřtý převrat, který mi normálně nejde. Vzal jsem ho do náruče. ,, Vi-Viktore, počkej mám tu věci." Křikl a ukázal na sedadlo v první řadě, na kterém ležel kabát a svetr.
Yuri se oblékl a šli jsme zpátky ke mně do bytu. Museli jsme se s Yurim domluvit o následujících dnech.

(Na cestě)
,,A proč jsi šel do divadla? Proč ne domů?" Zeptal jsem se že zvědavostí, zatímco si o mé rameno opíral Yuri hlavu. ,,Víš, tanec mě vždycky uklidní. Můžu dát prostor emocím." Odpověděl. Šli jsme ulicí, když začalo sněžit. Lehké vločky dopadaly na Yuriho černé vlasy a tály na jeho dlaních. Sundal jsem si šálu a omotal jí Yurimu kolem krku. Nepoložil mi žádnou otázku typu ,,proč?". Sám nevím, možná jsem jen prostě chtěl vědět jak vypadá, nebo jeho holý krk. Propletl jsem prsty na našich rukách a užíval si s Yurim tu krásnou nevinnou chvilku.