*Georgi, když se na svůj život díváte zpětně, je něco, čeho litujete?*
Samozřejmě Daisy. Otec vám o mně nikdy nevyprávěl?
*Ale ano, vyprávěl. Vždy, když přišel večer domů, doslova o vás básnil, Georgi.*
Upřímnou soustrast.
*Děkuji, ale vraťme se k otázce prosím.*
Lituji všeho, co jsem kdy udělal. Ale nelituji toho, že jsem potkal Lucy. Jenom kvůli ní jsem se z drsného čtyřkaře změnil na něžného dvojkaře. Lucy je mé světlo, které jsem našel ve tmě. S Lucy jsme byli jako dva dokonalé díly, co do sebe zapadají. Lucy...
*Prosím Georgi, kapesník.*
Děkuju. Já... je mi trapné před vámi brečet, jak malý kluk, ale už je to rok od její smrti. To Lucy věděla jakou barvu mají naše tři děti rády. To Lucy věděla, jaké jídlo měl nejradši Josh, Christine nebo Theodor.
Jenomže Lucy jsem nepotkal jen tak na ulici. Otec mě jednou vzal na služební večírek. To bylo ještě v dobách, kdy mi sliboval jeho firmu. Já na sobě měl tmavě modrý kvádr, podobný tomu tátovému. Lucy byla v bílých šatech. Jako nevěsta. Ale jenom díky otcovi jsem Lucy potkal. S Alicií mě zklamal. Ale teď mu děkuji, že mě tam tenkrát vzal. Možná to byl osud, možná nám bylo předurčeno, aby jsme se potkali a otec v tom neměl vůbec prsty, ale odpouštím mu. Za pár dní už tu nebudu. Stačí vydržet pár dní, a budu s Lucy tancovat na obláčku v nebi.
*Georgi...*
THE END
Tak předem bych chtěla poděkovat mé bájné a praštěné fantazii. (Připadám si, jak kdybych dostala Oscara. Tak první dokončená kniha... :D) Mé další druhé poděkování patří výkonnýmu počítači, na kterém jsem to všechno do pár minut napsala, protože na telefonu... bych se k tomu vůbec nedohrabala. :D
Jo a děkuju moc všem, co si to přečetli!
Nejspíš vydám brzo další příběh (nebo tenhle smažu :D, aby to mělo grády :D), který už dlouho píšu (je jich víc... těch příběhů). A všem se omlouvám za to, že jsem vás zdržela mými nevtipnými vtipy (kdo jste četl můj popis na profilu, tak určitě víte, že tohle se nepovažuje jako seznamování :D).
S láskou
Fewges :D
(nechci sem dávat srdíčka a takový blablablá zbytečnosti, takže sem dám jednoduchý znak, připomínající mému debilnímu smíchu...)
ČTEŠ
Live Your Life
Historia CortaŽivot je příliš krátký na to, aby jsme dělali nějaké kraviny. Život je o tom, nebát se změny. Život je změna. A proto se George Sullivan rozhodl, že si svůj život naplánuje už předem. Ať už je mu kolik chce. Cover by úžasná @ChristinaDying