Kapitola pátá - sedmnáct let

31 8 0
                                    

*Tak Georgi, zase se tu shledáváme.*

Jo, už zase.

*Máš už přítelkyni?*

Ano. Jmenuje se Lucy.

*Zeptám se tě tedy už po několikáté, čím bys chtěl být? Velký si už dost a dospělý budeš za pár měsíců.*

Já nevím Ericu. Všechno se mi boří pod rukama. Čeho se dotknu, za pár měsíců, nebo dokonce dní, je pryč. Kdyby jsem si teď založil firmu, nepotrvá dlouho a zkrachovala by. Co mám podle vás dělat?

*Dobře, tak jinak. Jaké jsou tvoje nejbližší cíle, Georgi?*

Odstěhovat se. Hned, jak mi bude osmnáct.

*Proč?*

Celý můj život, co se mě postupně ptáte, co bych chtěl dělat, říkám pořád jedno slovo, zmiňuji jednu, možná dvě osoby, co mi v mém životě vadí.

*Ty myslíš... otce?*

Ano, Ericu. Otce a Aliciu.

*Tak se mi vyzpovídej, řekni mi, co tě trápí...*

Pamatuješ Ericu, jak jsem říkal, že je táta naprosto posedlý Alicií? Je teď kvůli němu rozmazlená. Otec jí koupil tři poníky za víc než tři sta tisíc. Tři. Sta. Tisíc! A mně? Mně nekoupí ani auto za polovinu. Jestli Alicia převezme po otcovi banku, zničí tím rodinný podnik. Místo aby ta hloupá malá husa vydělala, ona utratí! S nikým z rodiny se nebavím, jenom s Lucy a tetou Jackie.

*Georgi, Kdyby se Alicia vůbec nenarodila, a ty bys byl jedináček. Převzal bys po otci firmu?*

Ano.

Live Your LifeKde žijí příběhy. Začni objevovat