Probudila mě zima celá mě obklopila byla všude . Otevřela jsem dveře a protřela si obličej ale zarazila mě bolest v nose je zlomenej . Byla jsem v jedné učebně vzpoměla jsem si na události co se tedy staly pohltil mě strach to se nesmí už nikdy stát . Zvedla jsem se a vyšla k nejbližší koupelně . Umyla jsem se a po ruky si vzala víc toaletáku ten jsem si přiložila na koutek a nos tekla mi krev .Šla jsem k sobě na pokoj .
Otevřela jsem dveře a pohltil mě chrapot .Rychle jsem přešla ke své posteli a vzala zmenšenej batoh nastrkala jsem do něho jen nejdůležitější věci vzala jsem si černé ryfle a černý tílko a mikinu s kapucou . Rozpustila si svoje hnědé vlasy nandala si rukavice do půlky rukou nandala si kapuci co ruky si vzala koště a přešla k oknu to jsem otevřela popadla pokoj a vyletěla pryč .
Přiletěla jsem cestě kterou obvyle jezdíme kočárem do školy a vydala se po pryč . Na konci cesty byly zaparkovaný kočáry u zdi přešla jsem ke druhé straně zdi . Koště jsem strčila do batohu a prošla zdí vyšla jsem někde kde by to nikdo nečekal přímo pod sochou svobody ohlédla jsem se bylo tam hodně lidí nikdo si mě ale nevšimnul . Měla jsem nějaké peníze proto jsem přešla k nejbližší pobočce pro kouzelníky a pomocí letaxu se přemístila do Londýna na ministerstvo kouzel od tamtud se už jenom dostat na nadraží a bude to . Stopla jsem si kouzelnický autobus štěstí že tady jezdí taky .
Na nádraží tam jsem prošla přepážkou a sedla si na lavičku na které jsem nejspíš usnula .
Probudil mě pískot lokomotivy a já ji znovu uviděla červenou lokomotivu mého dětství .
V Prasinkách nikdo nebyl a taky aby jo vždyť už je po večerce já ale měla nutkání si zajít ke třem košťatům na máslový ležák . Otevřela jsem dveře a uviděla Rosmeretu vůbec se nezměnila
- Ahoj Rosmer
- Clari holčičko co tady děláš a od čeho máš ty modřiny a zalepenj nos
- To je dlouhý příběh
- Copak někam spěcháš pochybuju o tom že by jsi tady měla být jak tě znám tak jsi nejspíš porušila nějaký pravidla
- Jo právě teď by jsem měla být v New Yorku a spát
- Ukaž nemůžu tě takhle vidět
Vyndala hůlku a párkrát s ní máchla a přitom něco mumlala
Ucítila jsem jak se mi noc rovná a náplast odpadá
- Páni to je mnohem lepší děkuju
- Není zač tak co to bude
- Máslový ležák
- Hned to bude
Otočila se a já se rohlédla okolo moc lidí tu nebylo ale zaujali mě dva kluci tak mého věku u vchodu oba měli kapuce jako já a jeden dokonce ještě takovej starej plášť v ruce
Šli ke mě nebo spíž k pultu
- Tak tady to máš a vyprávěj mi jaké to je u vás
- Strašný samý jak se chovat a jak je správně jíst hodiny krasopisu
Zasmála se tomu jak jsem to řekla
- To muselo být něco strašnýho
Smála se a já s ní
- Neučili nás moc praxi ale spíž teorii a dokonce rodokmeny
- Rodokmeny ?
- Jo strašný případy a ..
- Rosmereto můžu tě o něco poprosit ?
Přišel k nám jeden z těch kluků byl vyšší než ten druhý ten druhý měl dokonce brýle těch jsem si všiml až teď
- Vidíš to je taky takovej jeden případ
Kývla směrem k tomu klukovi
- Co ??
- Ale nic copak tady děláte mládenci nemáte být na hradě a spát
Nad tím jsem se zasmála jo to by jsem měla být taky
- Potřebjeme ležáky a wisky
- A bylo vám už sedmnáct mládenci ?
Mládenci řekla s takovým důrazem
- No tak Rosmer vždyť nás znáš
-No jo kluci a ty to neříkej ty víš komu
Kývla směrem ke mě ty kluci ty kluci na mě koukali celkem divně ale neviděli mi do obličeje měla jsem dobře kapuci
- Když mi dáš láhev wisky a krabičku cigaret nic neřeknu
Ušlíbnu se na ni a ona se zasměje
- No jo ty vyděrači
Podá klukům lahve wisky přede mě jednu postaví
- Ještě natočím ležáky a bude to a na
Hodila po mě krabičku
- Kdo si ?
- Do toho ti nic není brejloune
- Musíš být stejně stará jako my
- To možná jsem ale stále vám do toho nic není
-Ale no tak zlato nevystkuj drápky
Promluví poprvé ten vyšší
- Na tu nic nezkoušej ta je pod mou ochranou
- Rosmer no tak co pak já něco zkouším
- Tichošlápku zkoušíš to na každou co vidíš
- To není pravda
- Tohle nebudu poslouchat Rosmer ráda jsem tě viděla ještě se stavím
Dopila jsem a stčila wisky i s cigaretama do tašky a odešla ze tří košťat

ČTEŠ
Život s (Poberty) problémy[Pozastaveno]
FanficClarity Rose Hope White B dlouhé to jméno Clarity - maminka chtěla zemřela když jí bylo 13 měsíců Rose - děda chtěl vnučku po růžích Hope - tatínek v ní vždy věřil zemřel když jí bylo 10 let zabil ho smrtijed na Příčné původně mířil na ni White...