tábor povinností

3.

Celou dobu co sedíme u jámy v kruhu, pozoruju s naštvaným výrazem ve tváři Kevina.
Přišla na mne řada.
,,Jmenuju se Tamara, je mi 15let a 5 měsíců.."
,,Ty si počítáš i měsíce?" skočí mi do řeči Kevin. Holky ho spražily pohledem.
,,...a mám ráda zelenou barvu."
,,To nestačí. Řekni nám třeba, co ti změnilo život." Řekne vedoucí Mike. Leknutím jsem nadskočila. Holky udělaly to samé.
,,O tom bych radši nemluvila."
Špitnu.
,,Á temné tajemství. Mluv! Chcem to slyšet."
Všichni kromě Pamely a Mendy opakovali slovo mluv. Bylo mi hrozně. Oukej, nedá se nic dělat.
,,Dobře, dobře. Před 2 roky jsem díky tady Kevinovi přišla o mladší sestru!"
Všichni najednou ztichli.
,,Notak. Přece jí nebudete věřit takovou kravinu."
,,Už drž hubu Kevine!" řekne Zecky sedící vedle mě.
,,Ehmm. Dobře. Ještě někdo nemluvil?" zeptal se s nadějí v hlase Mike, ve snaze stočit řeč jinam. Nikomu už nebylo do řeči. Každý z nás by Nejradši utekl.
,,Dobře. Tak to by mohlo stačit. Běžte si do chatek pro pevnou obuv, půjdeme se projít."

Bouchnu dveřmi od chatky a sednu si na postel.
,,Proč se o tom museli dozvědět hned první den?!!"
,,A pročs jim to teda řekla hned první den?" přijde se štiplavou otázkou Mendy. Dyť je to vlastně pravda. Proč jsem to vyžvanila hned první den?!
,,No... Já..."
,,Loga."
,,Cože?"
,,Loga. Výraz pro lidi co tajemství ostatních neřeknou ani kdyby jim u huby někdo držel samopal, ale svoje tajemství vykecaj jakmile se objeví někdo, kdo o něm ještě neví. Loga."
No, to zní logicky. Tss, loga. Vo tom jsem nikdy neslyšela.
,,Hm. V tomhle případě na sebe nejsem dvakrát hrdá."
,,To ostatní logy co já znám taky ne."
,,Tss." A hodím po ní polštář. Tím jsem rozpoutala 3. Světovou válku ala polštářek.