"Jestli do pěti minut nepřijde tak z ní udělám milion kousíčků a ty pak hodím nějaký Hagridově příšeře" ztěžovala si rudovlasá dívka.
Ona, Dorcass, James, Remus, a dokonce i Sirius, který vždy chodil pozdě, čekali více jak dvacet minut na nejmenovanou blondýnku. Ať to ani jeden z nich nevyslovil nahlas, všichni se v mysli modlili aby se jí nic nestalo. Všichni její rodinu znali, a proto každý z nich zvažoval nevyslovenou možnost, že jí znovu ublížili.
Sirius se ji několikrát snažil přesvědčit aby se přestěhovala do jeho bytu v centru Londýna, který si on sám pořídil, aby utekl před svou rodinou a aby neobtěžoval u Potterů.
"Lily!" Křičela právě ona blonďatá osoba do návalu lidí na nástupišti. "Lily! Jestli okamžitě nedostanu svůj denní příděl čokolády přísahám že tady umřu! Přímo tady. Uprostřed tohohle blbýho nástupiště!" Supěla blondýnka a svezla se na lavičku vedle její rudovlasé přítelkyně.
"Marlene! Málem jsme odjeli bez tebe, ale ty se zajímáš jen o tu čokoládu" mrmlala si Lily mrzutě, ale čokoládu blondýnce přesto podala.
Celá skupinka se začala soukat do kouzelnického kupé vlaku, který je měl odvést do světa. I Marlene měla v úmyslu ubytovat se v kupé, ale její plán byl narušen chlapcem s bouřkově šedýma očima.
"Mar" Stáhl si ji Sirius k sobě. Jeho vyčítavý pohled se intenzivně zabodával do dívky, která by teď nejraději zmizela. Nevěděla jak to mezi nimi teď je. Minulý rok ji sice v Bradavicích vyznal svou lásku, přesto tu však byly dva měsíce odloučení, kdy se ani jednou nezkontaktovali.
Je pravda, že několikrát viděla přilétat Siriusovu sovu s dopisy, avšak ani jeden se nedostal až k ní. Její otec to nedovolil.
Z myšlenek ji vyrušila až Siriusova ruka, která ji něžně pohladila po tváři. Ač to byl lehký a láskyplný dotek, sykla bolestí, když ji přejel po tváři, kam ji otec naposledy udeřil.
"Co to je?!" chlapcovi oči ztvrdli. Provrtávali ji skrz na skrz i pře to, že ty její se dívali kamkoliv jen ne na něj. Jeho svaly byly napnuté snahou udržet zlost na uzdě.
"To nic není Sirie" sklopila oči Marlene a snažila ho obejít. To poslední co potřebovala, bylo dostat přednášku i od jejích přátel. Chtěla na to prostě a jednoduše zapomenout. Už už byla v kupé, když byla za loket ztržená zpět do chodby jedoucího vlaku. Chlapec mávl hůlkou a tím odstranil maskovací kouzlo, které na sebe Marlene seslala, aby nikdo nepoznal že je něco zle.
"To ti udělal zase on?" pronesl Sirius do ticha. Ničilo ho to. "Zas jsem tě nedokázal ochránit.." šeptl. Ničilo ho už jen pomyšlení na to, že by se té křehké blonďaté dívky mohl dotknout někdo jiný než on. A ještě k tomu ji uhodit. Měl chuť seslat zakázanou kletbu na každého, kdo by na ni byť jen křivě pohlédl.
"To je v pořádku." usmála se Marlene a povzbudivě mu stiskla ruku.
"Ne Marlene! To v pořádku opravdu není! Copak to nechápeš?!" Jeho oči ztmavli vztekem a rukou, kterou dívka ještě před chvílí uchopila, drtil její zápěstí. Vedli mezi sebou válku pohledů, kterou ani jeden z nich nebyl schopen vyhrát.
"Tichošlápku? kam jsi dal to..." až na konci věty si James uvědomil tíživou atmosféru do které přišel. "...jídlo.."
I to malé rozptýlení, které Potter Siriusovy poskytl, Postačilo Marlene k tomu, aby se vytrhla ze sevření, obnovila si kouzlo proti nežádoucím pohledům a vytratila se i s kufry do kupé, kde na ni již všechny její kamarádky čekali.
"Sakra" ulevil si Sirius a pěstí bouchl o stěnu vlaku. Jeho nejlepší přítel se na něj jen soucitně podíval, poplácal ho po zádech a následoval ho za ostatními.
Jakmile Sirius vešel do kupé, očima hledal právě tu blondýnku, která se jeho pohledu snažila vyhnout ze všech sil. S knížkou schovaná v rohu místnosti a snažila se zmizet. Viděla se se Siriusem a už se zase pohádali. Opravdu ji to trápilo, její hrdost však byla až moc velká. Nemohla se omluvit hned.
Ačkoliv jejich přátelé vycítili špatnou náladu mezi nimi, nezabránilo jim to hrát twister, poker ani další hry které se po několika panácích začali hrát ještě méně oblečené a více uvolněné.
Až po druhé hodině v noci byly všichni v zemi spánku. Sice polonazí, poházení na sobě a ležící na zemi, pořád spali. Všichni až na černovlasého chlapce a blonďatou dívku. Jindy dva největší fanoušci oslav a opíjení, teď v sobě neměli ani kapku alkoholu.
Sirius nemohl usnout.. Převaloval se sem a tam na posteli sem a tam, ale myšlenkami byl u dívky, ležící několik metrů od něj. Ani ona nemohla spát. Jak by taky ano? několik kroků od ní ležel člověk, kterého teď ze všeho nejvíc měla chuť obejmout. Tolikrát si za ty dva letní měsíce představovala jak ho objímá, jak vdechuje jeho vůni, jak cítí jeho teplo a bezpečí.
Po půl hodině už to nevydržela. Potichu se vykradla z postele a plížila se mezi těly jejích přátel k posteli jmenovaného chlapce. Byl k ní otočený zády a vypadal že spí. Málem to vzdala. Nechtěla ho budit a taky ji nezbyla odvaha. Otočila se a s plánem vrátit se do postele udělala první krok zpět.
Kolem jejího zápěstí se však obmotala ruka a stáhla ji do postele. Teď ležela tváří tvář Siriusovi. Jejich obličeje se téměř dotýkali. Jejich oči se setkali a neuhýbali. Marleninu soustředěnost přerušila ruka hladící ji po tváři. Od lícní kosti až po její rty.
Nestihla ani postřehnout že se chlapec pohnul a už cítila jeho rty na těch svých. Poprvé od doby co naposledy viděla Bradavice si připadala opravdu v bezpečí. Potom už na oba padla únava a usnuli v náručí toho druhého. Konečně mohli být spolu. Bez pravidel, předsudků a nebo předstírání
-Ale život je jak horská dráha. Když stoupáš k lepším zítřkům, rychle přijde rychlý pád
_____________ JAK TO FUNGUJE? (aneb kecy autorky o jejích představách)_________________
Kouzelnický vlak funguje na principu jako kouzelnický stan. Zvětšené kupé měli zakoupené na dva dny a obsahovalo kuchyň, koupelnu, pohovku s červeným sametovým potahem, televizi a 6 postelí. Tmavé dřevěné obložení a mohutné červené závěsy a nebesa u postelí tomu všemu dodávají tajuplnou a útulnou atmosféru.
________________________________________________________________________________
Aloha!! :*
Takže první kapitola je na světě! Snad se líbí.
komentujte, hvězdičkujte atd atd. však to znáte :D
no nebudu to prodlužovat protože kdo si čte tyhle závěrečný kecy? :D
tak se mějte vy moje pandy!
Sajonara:*
ČTEŠ
Only kids /FF Marauders
Fanfiction"Myslíte si že jsem debilní Superman kterej zachrání svět? Že všichni tady jsme nějaký posraný superhrdinové který všechny spasej?" "Uvědomujete si že jsme jen děti uprostřed týhle pojebaný války?" ...
