Sherlocku co je?

1.4K 99 14
                                    

Zase ten dokonalý zvuk houslí, jako tomu bylo už mnoho nocí. Jeho hraní mne vyvádělo z míry, nechápal jsem proč se tak chová. Ve dne říkal jenom jak moc se nudí a v noci hrál. Nespal, nejedl, jen hrál. Náhodně šmidlal smičcem, ale stejně byly ony náhodné tóny překrásné. Nezapisoval, jen a jen hrál.

Občas, když jsem se šel v noci napít, jsem ho viděl jak stojí čelem k oknu a nevšímal si mne, ani když se mi vařila voda na čaj.

,,Tak dost,'' řekl jsem si, vstal a vešel do obýváku. Stál tam jako vždy.
,,Sherlocku?'' neotočil se.
,,Sherlocku, co to má být? Co blbneš?''
,,Nudím se.''
,,Tak jdi spát, to lidi v noci dělávaj.''
,,Nechce se mi.''
Otočil se a odložil housle. Pak se mi zadíval do očí, má krásné oči, moc krásné. V životě jsem nic tak krásného neviděl.

Bylo ticho, jen jsme si jeden druhému zírali do očí. Pak se začal přibližovat, ale do očí se mi díval pořád. Když už byl těsně u mne, sklonil se k mým rtům a políbil mne. Jen krátce, ale za pár vteřin se naše rty opět spojily. Líbal mne, líbal mne Sherlock Holmes, vysoce funkční sociopat mne líbal. V tom okamžiku jsem byl v takovém šoku, že jsem nebyl schopný nijak reagovat.

Po chvilce se odtáhl, aby se nadechl a při té příležitosti se na mne podíval. Když viděl jak vyděšeně se na něj dívám, jeho úsměv se rozplynul. Zase jsme na sebe jen zírali, já už to dál nemohl vydržet a tak jsem si ho přitáhl zpátky, musel jsem si stoupnout na špičky, abych se k němu dostal. Netušil jsem co to dělám, nejsem na chlapy, ale i tak jsem pokračoval. Sherlock mne natlačil k nejbližší zdi. Líbali jsme se strašně dlouho, po chvíli jsme se ale museli nadechnout a tak ten kouzelný okamžik skončil.

Sherlock se otočil a odešel zpět k houslím, jako by se nic nestalo, vzal je do ruky a začal znovu hrát. Byla to stejná melodie jako ta, kvůli které jsem přišel. Znovu se díval z okna. Zase si mne nevšímal. A tak jsem tam jen stál, poslouchal a v myšlenkách se vracel zpět k tomu momentu kdy mne políbil. Tak na tuhle noc jen tak nezapomenu....

Ne, ani já netuším co to je, ale doufám, že se vám tahle blbinka líbila. 😘😘😘 Love ya!

221b Baker streetKde žijí příběhy. Začni objevovat