Něco jako poezie

Báseň, která se nikdy nerýmovala aneb těžká romantika

Chtěla bych tě znát
Jako ptáci znají dálku modravou

Přivinout tě k sobě
A vdechovat tvou vůni
A být s tebou tam, kam oblaka mě zanesou

Spávat na květinovém polštáři
V tvé náruči

Naslouchat cinkotu padajících hvězd
A básni měsíce
Jehož tvář dolů shlíží
Do srdcí lidí

Láskou pomatených