Hokejová hvězda⭐️

To snad ne!

Konečně jsem se dočkala,uvidím Zacka.Strašně se těším.Neviděla jsem ho dva týdny,protože byli na turnaji v Praze.Když jsem šla z tréninku...Běžela jsem na autobus abych se co nejdříve přijela...Když už jsem vystupovala tak jsem skoro běžela...Od zastávky je to asi 5-8 minut chůzí,ale já jsem tam byla za 4 minuty :D.Zazvonila jsem.Pak se otevřelo okna a vypadly na mě klíče.Odemkla jsem si a šla k Zackovím dveřím.

,,Ahoj jak se máš."
,,Dobře a ty?"Bavili jsme se asi čtvrt hodiny,když v tu ránu pověsil hlavu směrem dolů.Nevěděla jsem co se děje.Zack jí zvedl a smutnýma očima se ma mě a smutným úsměvem se na mě koukal.Byla jsem vyděšená.

,,Co se děje?"
,,Nó víš už dlouho jsem ti to chtěl říct,ale nedokázal.Když jsem byl v tý Praze v a nad všema jsme vedli až jsme to dotáhli až do konce...Vždy o 2.třetině tam seděla taková holka a pořád koukala na mě.No víš a tak jsem za ní zašel a zeptal jsem se jí jak se jmenuje a od té chvilky už to šlo samo...Dali jsme si kontakty atd.No a začali jsme spolu chodit..."
,,V duchu jsem nevěděla co mám udělat,rozbrečet se,utéct spoustu věcí mě napadlo."
,,No už to řeknu: ROZCHÁZÍM SE S TEBOU?!"
Vyběhla jsem z bytu a běžela na autobus...