ANO NEBO NE?

5.

...nejsem, řekla jsem já a uculila jsem se.  Když mě konečně pustil, řekl, že mě musí něco ukázat. Chytil mě za ruku a táhnul mě směrem ke stromu na babičině zahradě. Koukej ukázal směrem k nebi. Byl tam domek .Můj domek, který mě tam postavil dědeček když jsem byla malinká. Trávila jsem tam spoustu času..ale nevěřila jsem, že ho někdy ještě uvidím. WOOOOOOW. řekla jsem a v očích jsem měla slzy. Lezla jsem po dřevěném žebříku na strom. Byla to nádhera. Lepší pocit jsem nikdy nezažila. Sedli jsme si na okraj domku, když zapadalo slunce... koukala jsem do krajiny a přemýšlela...můžu ti něco říct? ehm jo jasně.. víš když jsi byla malá byl jsem do tebe zamilovaný, ale neboj ted už je to pryč. Heeej strkla jsem ho do ramene. Už půjdu, seskočila jsem ze stromu.

RÁNO...probudila jsem se a utikala na balkon podívat se jaké je počasí a provětrat si hlavu. Ahooj křikl někdo, ehm heej co tu děláš, zařvala jsem já a zmizela z balkonu. Babi dnes bych si ráda zašla k jezeru a večer přespala v domku na stromě. Dobrá, dobrá, řekla babička. Oblékla jsem si plavky a natáhla na to overal. Přes rameno hodila tašku a vydala se k jezeru.

U JEZERA..skočila jsem do vody. Byla krásně teplá. Vzpoměla jsem si na první seznámení s Lukasem..achjo. šla jsem k domku, lehla si na gaučík a zavřela oči....bylo asi 5 hodin odpoledne a já usla. Nedokázala jsem žít s představou že jsem jinde než moje celá rodina a přemýšlela jsem jestli se nevrátit. Nesmutni Linduše..řekl hluboký hlas, bude líp.. milovala jsem Nickovo obětí. Díky Nicku jsi skvělej. Otřela jsem si slzy a sedla jsem si zpět na gauč. Zapli jsme si film.. já si opřela hlavu o Nickovo rameno a on mě hladil po rameni, nenapadlo mě, že bych to asi neměla dělat kvůli Lukymu, ale s Nickem to bylo samozřejmý, jsme kamarádi už od narození. Naklonil se ke mě a koukal mě z příma do očí..chtěl mě políbit..............v tom mě zavrněl mobil..