Mixed Bananas [H.S]

24.

Mobil jsem si zastrčila do kapsy u zástěry a znovu zaklepala. Ozval se rachot, nadávky a hádka.

Zaťukala jsem tedy po desáté.

Zase nic.

Ucho jsem přemístila na dveře a odposlouchávala to drama, co se za nimi vyvíjelo. Byla jsem nesvá z chatu s Edwardem, jako by to nebyl on. Musela jsem se přece nějak pobavit. A čím jiným než hádajícími One Direction? Popkorn, gaučík, vypnout Ulici a Prostřeno a jde se na to!

,,Cos tam dělal?!" chraplavý hlas, který nepochybně patřil známému Harrymu Stylesovi, byl nyní naštvaný.

,,Jenom to, co jsem musel." odpověděl vysoký mužský hlas. Podle rozhovoru, který jsem s nimi jednou viděla, jsem to odhadovala na nejstaršího člena skupiny, Louise Tomlinsona.

,,Psals ji?" řekl klidněji Styles. Nikdo neodpověděl. Tak toto je lepší jak Prostřeno.

,,Ptám se, jestli si ji psal?!" zopakoval. Tak moc jsem chtěla poslouchat dál, ale snídaně mi stydnula na vozíčku. Do ticha, které v pokoji panovalo, jsem zaklepala.

,,Co je furt?" zeptal se protivně vyšší z hlasů.

,,Snídaně." pronesla jsem profesionálně.

Bez vyzvání jsem vstoupila dovnitř tahajíc kovový vozík plný žrádla. Kvůli nim jsem musela vstávat v pět. Vařit, co si poručej. Ať se tím jídlem klidně udáví.

Upřely se na mne dva páry oči. Zelené a modré. Pohled Tomlinsona byl přímo vraždící, vyrušila jsem je při hádce. Styles když mě uviděl, vytřeštil oči a zamrkal.

Na jídelní stůl jsem položila všech sedm plných talířů jídla a chystala se odejít. Na chodbě jsem se totiž chtěla projet na tom úžasným vozíčku, který byl teď prázdný.

,,Pardon, ale já jsem chtěl chesekaké." zastavil mě hlas. Žádný chessecake. Opravdu řekl chesekaké. To je náhoda. Sakra velká náhoda.

,,To opravdu ne, šéfová mi říkala, že jste alergici." otočila jsem se do kudrnáčových očí. Ani jedné z těch dívek jsem se nedivila. Harry Styles byl opravdu atraktivní. Nahlas bych to ale v životě neřekla.

,,Jsem, ale pouze na přesoleného lososa." ušklíbl se. Celé mi to připadalo jako výsměch. Zamračila jsem se.

,,Heleďte, jestli je tohle nějaká hra, tak fakt nemám čas." pronesla jsem vážně. ,,Mám teď práci, takže o co vám jde?" mou prací byla projížďka na vozíku, samozřejmě.

,,Budu si muset stěžovat..." To ten chlap nemyslí vážně..

,,Já se z toho neposeru. Prosím, do toho, stěžujte si." ulítlo mi. Až později mi plně došel význam slov. Jenže nejen to.

Kdo ví o přesoleném lososovi, chesekaké, a ztěžování hostů?

Správně. Edward. Jenom Edward.